Hrdina V - Mesto bohov

Ačkoli všechny tvoje dosud napsané povídky jsou ukázkovým příkladem kvalitní a čtivé práce, takhle se mi líbí nejvíc. Vtáhla mě, příjemně se četla, působila na mě jako dílo citlivého a talentovaného spisovatele, mám z ní pocit, že ses opět zlepšil a posunul na pomyslném žebříčku dokonalosti výše.
Povídka začíná jako nádherná a procítěná úvaha, která podává Coruscant snad ze všech úhlů pohledů. Ačkoli jsou všechny části povídky v rovnováze a jsou stejně propracované, tahle mě nadchla nejvíc. Poskytovala nádherné opisy, úvahy, city, popis klamu a iluze a to vše ještě s lehkým nádechem melancholie. Prostě nádhera. Samou blažeností jsem málem přestala dýchat! :)

Další věc, která mě potěšila, je zmínka o bílém čaji. :D Nejen, že propojuje náš svět se světem SW, navíc mám za to, že jsem o bílém čaji nečetla v žádné povídce ani evropské či americké knize. Jako kdyby nebyl tak známý jako čaje zelené a černé. A přitom může svou jakostí a chutí zaujmout místo hned vedle nich. Jestli ho máš rád, určitě mi dáš za pravdu ;)

Taky musím ocenit tvůj styl humoru. Je takový nenásilný, mírně ironický a v obecném povědomí možná ne tak ceněný, ale mě se líbí. A tady v té části mi připadá, že jsi ho používal snad i častěji než v předchozích dílech.

I když se tahle povídka od předchozích liší, nenazvala bych ji za násilné pokračování, spíš to celé působí jako takový předěl v ději způsobený změnou prostředí. A podle mě je v pořádku, když se tím pádem i trochu změní styl vypravování.

Tentokrát prostě chválím, chválím, chválím a poprvé se mi u tebe dostalo toho "něčeho" (možná patosu?), za co povídkám dávám desátou hvězdičku. Takže tentokrát 100 %, klobouk je dole, gratuluji a přeji hodně štěstí do dalšího psaní! :)
Udělal jsi mi velkou radost!

Každý z nás může být Jedi. Stačí jen naslouchat Síle...

Tak, konečně jsem si našla čas na pořádné pročtení nové kapitoly a samozřejmě komentář. Povídka jako vždy na skvělé úrovni, popisy, dialogy, všechno jsi vystihl moc hezky. Nebylo ani moc poznat, že jsi jednu část napsal dříve než tu druhou, já osobně ten přechod ani nepoznala (no možná trochu, někde mezi hlubokým filozofováním a "drsňáckým" chováním hlavní postavy). Děj se konečně začal posunovat rychleji kupředu a všechno začíná dostávat pevnější obrysy. Sice pořád nevíme kdo přesně Sarkin je, ale už se taky začíná vybarvovat.
Co se mi na téhle kapitole líbilo, byly propracované popsání pocitů a myšlenek hlavního hrdiny. Ten filozofický začátek byl super, ale ne zase až příliš dlouhý.
Moc se mi to líbilo a už se těším na pokračování :)

Nejhorší srážka v životě je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. A z takové srážky vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.

V prvom rade som rád, že som si konečne našiel čas prečítať poviedku.
Tá je opäť o kúsok lepšia než predchádzajúca (hoci som už predchádzajúcu hodnotil desiatimi hviezdičkami).

Poviedka teda bola naozaj výborná a ja v podstate ani nemám čo vytknúť. Páči sa mi, že poviedky píšeš svojim vlastným štýlom a v každom texte zanechávaš akýsi svoj "jedinečný otlačok prsta".

Príbeh bol taká prijemna oddychovka, pri ktorej som si aj naozaj oddýchol a zahodil všetko ostatné za hlavu. Zbytočne si sa neponáhľal a pekne si sa sústredil na opisy a myšlienkové pochody. K opisu Corsucantu nenachádzam slov. Bol naozaj bravúrny a keď som ho čítal, chvíľu som sa cítil ako by som tam naozaj bol. Keby si napísal trebárs aj celú poviedku len ako opis o Corsucante, aj tak by predstavovala pre mňa veľký literárny zážitok.

Všetko bolo prepracované a myslím si, že táto poviedka predstavuje skvelý medzičlánok medzi predchádzajúcimi dielami a nadchádzajúcimi povedkami.

Narazil som aj na dve chybičky z nepozornosti, ale to spomínal len tak okrajovo. V jednom prípade si spomenul Chrám s malým ch (inak si mal vždy z veľkým) a ešte sa mi marí, že v jednom prípade si vetu zakončil čiarkou a nie bodkou. Ale ako iste vieš, tieto chybičky nemajú vplyv na moje hodnotenie.

Tak na záver - poviedka je naozaj veľmi podarená. Tvoje práce ma vždy literárne "potešia" či nadchnú, a zároveň aj inšpirujú pri mojej tvorbe. Želám veĺa šťastia do ďalšieho písania a hlavne, aby si sa na to nachádzal čas :D . Moje hodnotenie 100 percent.

"Obi-Wan... there is good in him… I know. I know there is… still…" ―Padmé Amidala's final words

Opravdu povedené. Nevládnu sice slovenštinou, takže nalezené chyby ode mne nečekej, ale k příběhu mám co říci. Povedl se na výbornou. Obdivuji propracované, skoro až filmové vyprávění, které krásně probouzí fantazii a umožní čtenáři ten příběh prožívat.

"You may fire, when ready."

Ač jsem měl v úmyslu přečíst si tvé povídky už celkem dlouho, až nyní jsem se k nim pořádně dostal. Přiznám se, že při čtení jsem si vzpomněl, že jsem již přečetl první a druhý díl, ale rád jsem si přečetl celou sérii najednou, protože pak z toho mám nejlepší zážitek.

Musím se přiznat, že ačkoliv jsem sliboval srovnání celé série, tak mé slohové znalosti a zkušenosti na to prostě nestačí. Samozřejmě jsem schopen rozlišit různou úroveň povídek, ale pokud jde o ty vyšší úrovně, kam ty tvé bez pochyby patří, nejsem schopen posoudit postupné zlepšování díla od díla.

Co však můžu říct, je tvá viditelná snaha o co nejlepší výsledek. Osobně nemůžu vytknout nic objektivního, jako pravopis či styl psaní. To je prostě na vysoké úrovni a odráží se v tom čas, který je povídce věnován. V Kantýně si mi jednou sdělil, že první díl považuješ za nejhorší - s tím musím nesouhlasit. Nechci říct, že je nějaký horší, ale že úroveň je u všech epizod na takové výši, že říct o nějaké z nich, že je horší než ostatní, se snad ani nedá. Podle komentářů ostatních uživatelů sice zjišťuji, že kvalitu stále zvyšuješ (s čím bych počítal), a i já bych asi řekl, že je to čím dál lepší, ale subjektivní pocit mám ze všech dílů výborný.

Abych však neporušil svůj zvyk, který zahrnuje napsání obdivných věcí na začátek komentáře, abych nalákal autora, a strhání povídky na konec, aby neměl šanci uniknout, také přidám, ač subjektivní, tedy můj osobní pohled, tak kritický pohled. Jde mi o styl vypravování, jenž mi připadá sice relativně dost obsáhlý a kompletní, ale v přesně v jednom bodu nedostatečný, a to ten, že si ani po 5 dílech nedokážu představit hlavního hrdinu.

Tím pádem se nedokážu pořádně vžít do povídky. Děj i prostory jsou popsány úžasně, ale pokud si nedokážu pořádně představit hlavní postavu, tak si ani nedokážu představit, jak na ní ostatní reagují a jak se vlastně chová. Sice vím, že hrdina má husté vlasy (vtipná narážka na Windua), je pravděpodobně silný (boj s většími protivníky ve třetím dílu) a oblečení si pokud možno vybírá ve stylu Jediů, ale ani to mi moc nepomáhá. To je asi jediná výtka, kterou můžu poskytnout - upřímně doufám, že jsem jiný popis nepřehlédl a tím pádem nekritizuji neoprávněně.

Ještě musím poznamenat (netýká se to přímo povídky), že ačkoliv sám rozdáváš velmi užitečné a poučné komentáře, ve kterých shrnuješ všechny nedostatky či výhody povídek jiných - a věnuješ tomu očividně dost času - sám máš komentáře pouze od čtyř lidí! To je trochu smutné, uživatelé by si měli uvědomit, že když jim někdo povídku okomentuje, sami by si mohli dát tu práci s hodnocením jeho povídky - rozvoj zkušeností jednotlivých autorů by se tak značně zrychlil. Osobně i když jsem sám nic nenapsal, pouze hodnocením děl druhých získávám dost zkušeností pro vyvarování se spousty chyb.

Teď je otázka jak hodnotit. Mám přičíst svou neschopnost vžít se do děje a ohodnotit 9*, či to vzít už jako nevratnou věc a přidat hvězdu do plného hodnocení? Asi si počkám na tvůj komentář a pohled na věc a rozhodnu se dle toho.

Doufám, že tě neopustí chuť do psaní, nemám rád nerozmotané zápletky! :)

"You can't believe everything you read on the Internet." - Abraham Lincoln