Scipio III.-Část druhá

Republikovým destruktorům se podařilo velmi oslabit štít, ale útok mariňáků se podařilo zastavit. Následovala těžká přestřelka mezi klony a droidy, přestal fungovat i poslední motor a loď začala být přitahována gravitačním polem Coruscantu.

Mezitím na chodbě ve třetím podlaží, nedaleko hlavního reaktoru se odehrávala hlavní část bitvy. Obě strany neustále dostávaly nové a nové posily, přesto se však klonům podařilo přinutit droidy k ústupu směrem k reaktoru. Tam ovšem byly připraveny dvě jednotky magnaguardů po 4 členech připravených zabít každého nepřítele, který by se pokusil projít.

Deník kapitána- poslední záznam:

„Sestřelený nepřátelský bombardér narazil do průchodu mezi můstkem a zbytkem lodi a tím zničil všechny únikové moduly. Nepotrvá dlouho a zničí reaktor, Scipio III. tady končí, po všech těch bitvách a myslím, že se ctí. Generál Grievous mě zbavil velení a zbavil mě tak závazku, že nesmím opustit loď. Poslal pro mě raketoplán, dostanu do velení nově dostavenou loď třídy Lucerhulk, kterou přejmenovali na Scipio IV. Místo mě jmenoval kapitánem mého prvního důstojníka, je mi ho líto, zůstal uvězněný na můstku. Vždycky bylo jeho snem stát se kapitánem, ale takhle si to asi nepředstavoval... Myšlenky na to mi vhání slzy do očí..., ale nejspíš věděl co ho čeká, když se přihlásil ke konfederačnímu námořnictvu. Za chvíli dorazí ten raketoplán, který mě má odvézt z tohohle hořícího pekla...“

Několik vteřin poté, co raketoplán opustil hangár i s bývalým kapitánem se zhroutil hlavní reaktor. Kapitán měl ovšem stále k dispozici záložní zásoby energie.
Snažil se ze všech sil zabránit konci jeho lodě, avšak po několika sekundách pochopil, že nemůže nic dělat a protože věděl, že všichni živí členové posádky jsou buď evakuováni, nebo mrtví, rozhodl se vydat rozkaz, který mu jako jediný přišel v té situaci rozumný:
„Pozor, pozor, mluví k vám kapitán, je třeba abyste se připravili k odpálení muničního skladu!“

Pod neustálou palbou z děl republikových lodí se začala konstrukce lodi pomalu, ale jistě hroutit.

Když byla munice připravena k odpalu, byl vyslán bombardér, aby obletěl loď a narazil do míst kde se nashromážděná munice nacházela.

Kapitán, kterému bylo něco kolem 20-ti let, se zahleděl dopředu a sledoval krásy nekonečného vesmíru, který se před ním rozprostíral, naposledy si pomyslel jaká je škoda, že ho vidí naposledy, ale pro změnu byl pyšný na to, že sloužil v konfederační flotile a byl šťastný, že se stal kapitánem, byť jen na chvilku, jeho oči zalily slzy a v tom přišel náraz. Výbuch muničního skladu rozmetal loď i oba republikové destruktory a asi 20 stíhaček.

Z chrámu jediů i ze senátu bylo možné vidět záblesk výbuchu, a tak skončila jedna z posledních lodí v bitvě o Coruscant a hlavně takhle skončila loď jménem Scipio III.