Stín 2

No, kde by som len začal...
Písanie ti ide. Tvoj štýl sa mi naozaj páči, ale... (škoda že vždy tu musí byť nejaké ale)
Opäť ako minule, aj tentoraz som mal pocit, že sa ti v poviedke striedali lepšie úseky so slabšími. Niektoré tie lepšie úseky (znovu ich bolo viacej na začiatku) boli naozaj fantastické – až som mal pocit, že čítam profesionálne napísaný text z knižky. Štylistika či používanie konektorov – to ti tam išlo výborne. Opísanie situácií a myšlienkových pochodov si v nich zvládla na jednotku.

Potom však vždy prichádzali slabšie úseky, kedy som sa tak trochu nudil. Až som mal pocit, že si do ich napísania nevložila dostatočné množstvo energie. Nechcem ale tvrdiť, že sa mi zdali odfláknuté, to nie. Len trochu menej prepracované ako zvyšok textu.
Tých lepších častí však bolo viac než horších.

Teraz z iného uhlu pohľadu. Vybrala si si veľmi ťažkú tému na spracovanie. Vierohodne zobraziť myseľ narušenej osobnosti (tvoja hlavná postava sa mi zdala byť dosť narušenou osobnosťou) chce naozaj veľkú dávku odhodlania, energie, a v neposlednom rade spisovateľských schopností. Podľa mňa sa to tebe až tak dobre nepodarilo. Čitateľ sa musí aspoň trochu vedieť vžiť do hlavnej postavy. A preto potrebuje vedieť, kým tá postava je. A ja som si pri tej vražedkyni nebol vôbec istý, kým je. Chvíľu som mal pocit, že ju trápi to, čo urobila, no ona hneď moment na to chladnokrvne zbavila života nevinnú dámu na toaletách. Odvtedy som nevedel, čo si mám o nej myslieť. Možno to bol tvoj zámer – dostať čitateľa do „šoku“ alebo do stavu keď nevie, čomu má veriť – to sa však píše veľmi ťažko. Málo ľudí na svete to dokáže zvládnuť.

Svoje schopnosti stále iba rozvíjaš a musím povedať, že sa uberáš tým správnym smerom. Každá poviedka (hoci ich neni veľa) je vždy lepšia než tá predchádzajúca. Mám pocit, že už si si našla určitý štýl písania, čo je super. Už ti ostáva len na ňom pracovať a doviesť ho k dokonalosti.

Za tvoju prácu ti dávam osem hviezd. Neporovnávaj to však s inými osemhviezdičkovými prácami na tomto webe. Niektoré práce sú podľa môjho názoru trošku nadhodnotené. Ja mám vlastnú mierku hodnotenia.
Píš ďalej, máš na to.
Sila s tebou :)

"Obi-Wan... there is good in him… I know. I know there is… still…" ―Padmé Amidala's final words

- Předem se omlouvám za možné překlepy v komentáři, píši z mobilu. -

Poslední dobou jsem vůbec neměl čas číst povídky ostatních a už vůbec ne je hodnotit a komentovat. Naštěstí se to teď změnilo a lepší počteníčko jsem si po tak dlouhé době vybrat nemohl.
První díl mě velmi zaujal, ikdyž se v něm člověk těžko orientoval. Druhý je na tom o poznání lépe.
Jak již bylo zmíněno, ke konci povídka slábla. Vybrala jsis originální, ale velmi obtížné téma. Přesto jej zvládáš bravurně. Povídka mě chytla a nepustila. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla delší. Skvěle máš popsány myšlenkové pochody, prostředí, všechno... Děj měl to správné tempo a nedrhnul. Rozhodně je velmi zajímavý, tajemný a napínavý. Jsem velmi zvědavý, jak se to vše nakonec vyvrbí. Jestli je ta ženská "psychouš" nebo ji skutečně ovládá nějaký tajuplný Stín.

Přestože tento typ povídek/knih/filmů s tajemnou a temnou atmosférou moc nemusím, tohle se mi opravdu líbilo. Doufám, že to hodláš hodně rozvíjet, protože potenciál to má veliký. Nemůžu se dočkat, až napíšeš pokračování a jsem hrozně zvědavý, jak to dopadne (ale snad se to nedozvím už v příštím díle :D). Rozhodně si zasloužíš 10* :)

<p>"I remember the days before Yavin when we were all young, armored with the invincibility of youth and fired by the belief that the Emperor's evil Empire could not win. It didn't, but the cost was more horrible than any of us could have imagined."</p>