Niv Ceuelasu - desátá část

:D Patrně si nerozumíme. Dle mého patos znamená vzletné vyjadřování, narážím tedy na styl psaní, ne na určité pasáže. Patosem nemyslím klišovité rádoby romantické scény při růžovém západu slunce (i když si tedy nevzpomínám, že by v tvých povídkách někde něco takového bylo. Asi si to budu muset znova přečíst :D), ale způsob psaného projevu založený na uměleckosti a vznešenosti. Tvůj styl psaní takové sklony má přirozeně (tedy alespoň u Niv), což je podle mě velmi dobrá věc, která tvým dílům zaručuje vysokou laťku na žebříčku umění. Ne každý se umí vyjadřovat s takovou obratností.
A co se této kapitoly týče, o patosu jsem se zmínila proto, že se mi jeho poměr zdál méně patrný než v předchozích dílech, povídka na mě působila o něco strozeji. Nemyslela jsem to jako chybu; pokud odhlédneme od faktu, že je to pouze můj subjektivní dojem, k této části Niv, která je více akční, se strozejší styl hodí. To je celé. Protože na mě povídka působila jinak než jsem zvyklá (opět zdůrazňuji, že to není chyba), považovala jsem za nutné se v komentáři zmínit o tom, že jsem zaregistrovala změnu.
Toť vše :D

Každý z nás může být Jedi. Stačí jen naslouchat Síle...