Fyren Nales - Duel stratégů

Velení 594. legie obdrželo nové rozkazy ohledně přesunutí svého vojska. Nebylo to nic neobvyklého, za polovinu posledního roku, kdy ji vedl mladý Jedi Galtino Banelci, se už nesčetněkrát předvedla se svou neobvykle účinnou taktikou a extrémně nízkými ztrátami. Nebylo výjimkou, když její generál dostal za úspěšnou akci gratulace, někdy dokonce od samotné vlády Republiky. Ne každý však věděl, že většina úspěchů ve skutečnosti nenáleží jemu. Tento mladý Bith totiž udělal jeden neobvyklý krok; dosadil svého osobního přítele do funkce vrchního stratéga legie. Tím mužem byl Fyren Nales, člověk, který sice neměl ani nejmenší vojenský výcvik, vynikal však logickým myšlením, jakému nebylo rovno v celé armádě. Zpočátku mu nikdo kromě Jedie nedůvěřoval, až když v několika bitvách předvedl svou nepřekonatelnou strategii, získal si úplnou loajalitu všech podřízených. Jemu samotnému šlo však především o to, aby si mohl ověřit hranice svých schopností, k čemuž se mu právě dostala jedinečná příležitost. Dostal totiž rozkaz, aby se s dostatkem vojska přesunul do systému Iridonia, v němž se tou dobou nacházela 501. legie pod velením generála Skywalkera. Tento systém byl podle rozkazu už nějakou dobu pod stálými útoky Separatistů, což silně oslabilo tamní Republikové posily. Nalese však mnohem víc nadchla jiná okolnost. Kromě žádostí o podporu totiž odtud přicházela také hlášení, že prý útoky vede samotný generál Grievous, který je svou taktikou a zákeřností známý po celé galaxii. I Fyren se o něm už leccos doslechl, a tak neváhal a ihned vydal příkaz ke skoku do hyperprostoru. V souboji s takovým nepřítelem šlo nejen o každou minutu prodlení, ale také o předvedení svého umění.
Vynořili se se dvěma křižníky právě vedle zbytku z Republikové flotily. Nales a Banelci okamžitě zamířili do komunikační místnosti. Jak se navázalo spojení, objevily se před nimi hologramy dvou postav.
„Dobrý den, já jsem generál Anakin Skywalker a toto je můj padawan Ahsoka Tano!“ řekla ta vyšší z nich. „Dobře, že jste dorazili. Nevím, jak dlouho bychom ještě byli schopni odolávat.“
„Dobrá, omlouváme se, že jsme nevzali více jednotek. Musíme zároveň ještě preventivně bránit jinou významnou planetu, ale pojďme rovnou k věci; dověděli jsme se, že jste pod opakovanými útoky a že je prý vede generál Grievous. Jste si obojím naprosto jistí?“
„Ano, útoky se nám zatím daří pokaždé odrazit, ale máme příliš vysoké ztráty, než abychom mohli vydržet. Ohledně Grievouse nemůže být pochyb, protože s námi sám několikrát zkoušel vyjednávat. Pochopitelně jsme jakýkoli obchod odmítli.“
„To možná byla chyba. Někdy se dá bitva vyřídit bez boje a takové případy jsou pro obě strany výhodnější. Ostatně, čím na vás útočí?“
„Zatím to vždy byly jen stíhačky doprovázející nějaký výsadek. Nikdy se na povrch planety nedostal, takže nevíme, co to bylo. Krátce před vaším příletem se tu však objevily nějaké úplně nové lodě. Jsou na druhé straně orbity, než jsme my, takže je nemůžeme vidět, ale naše technika nám je umožnila naskenovat, podívejte!“ mezi nimi se objevil hologram znázorňující podivnou loď. „Nikdy jsem se s tímto typem nesetkal, ani jsem o něčem podobném neslyšel, ale tam venku jsou tři úplně stejné. Nikdo neví, co všechno to může dělat, ani k čemu slouží. Bude tedy velmi obtížné zjistit, jakou obranu na ně použít.“
„Nechci být nezdvořilý, generále, ale opět s vámi musím nesouhlasit. Neznám nic jednoduššího, než jak přijít na to, co tento stroj umí. Možná jste neměl moc času na zkoumání, jistě vám však nemohlo uniknout, kde má tato loď východy. Já, jak ji tak sleduji, vidím po bocích osm obrovských hranatých oken, zřejmě zakrytých energetickým štítem, za kterými se nejspíš skrývají přistávací plochy. Zato na spodní části objektu jsou jen dvě místa, která zvenčí vypadají, že by se z nich dala spustit rampa. Ani ta by však svou velikostí nemohla stačit na armádu droidů, ani nějakou těžkou techniku, aspoň pokud by na nástup nechtěli čekat celý den. Z toho může plynout jediné vysvětlení – je to speciální loď pro vysílání a přepravu vesmírných lodí. Co v takovém případě uděláme my?“
„Sebereme všechny stíhačky, co máme a ukážeme plecháčům, kdo je v Galaxii pánem! Nabízím se k vedení útoku. Dejte mi dostatek vojáků a už se nemusíte bát o vítězství!“ navrhoval hned nadšeně Skywalker.
„Kdepak!“ poprvé se ozval Banelci. „Donutíme je k pozemnímu boji. Naše těžká technika je přece nepoškozená, když žádný výsadek nepřistál, zato oni, jak už víme, nemají nic než letectvo. Naše rakety země-vzduch je snadno vyřídí!“
„Ano, to by pro nás znamenalo jisté vítězství!“ chválil Nales. „Problém však je, jak to provést. Když si Grievous vezme stíhačky, nejspíš je chce také použít a počítá tedy s vesmírnou bitvou. Nevidím důvod, proč by je měl potom nechat přistát, když nás může napadnout tam, kde jsme už oslabení. Kdybychom přistáli nejdřív my, s největší pravděpodobností by nás už nepronásledoval, protože bychom byli v pasti. Stačilo by mu, aby oblehl celou planetu, zavolal vlastní posily a pak nás nechával bombardovat. Do dvou dnů by bylo po nás! Proto musím souhlasit spíše s návrhem generála Skywalkera, ačkoli vypadá naprosto absurdně. Pochopitelně ho musíme trochu upravit, ale ještě než vám povím svůj plán, potřebuji vědět, zda naši nejnovější nepřátelé od svého příchodu už něco udělali.“
„Dobrá otázka! To je právě na celé věci nejdivnější! Za celou dobu, co je sledujeme, neprojevili žádné známky nepřátelského chování. Kdybychom od Separatistů nedostali zprávu, která se zmiňovala o těchto vetřelcích, snad bychom je považovali za obchodníky. Jenom se pomalu pohybují po směru rotace planety směrem k nám. Naše výpočty říkají, že pokud nezmění rychlost, setkáme se přibližně za dvě a půl hodiny.“
„Děkuji. Tohle bych si vysvětlil tak, že jsou si příliš jistí svou výhrou. Nečekali, že přijdou posily, a toho se pokusíme využít! Je tu sice ještě jedna nepravděpodobná možnost, tu bych však příliš nerozebíral. Pro všechny případy však pošlete přibližně padesát stíhaček do hlavního města planety. Dále navrhuji, aby se naše posily společně se všemi dostatečně bojeschopnými jednotkami 501. legie odtrhly od zbytku a udržovaly se skryté Separatistům za planetou. Zato poškozené lodě pod velením generála Skywalkera zůstanou tam, kde jsou teď. Až se k nim Separatisté přiblíží, pokusíte se upoutat jejich pozornost. Pokud budete pod palbou, nebraňte se, dokud to nebude nezbytně nutné, raději se pokuste dostat do bezpečné vzdálenosti. Já se jim pokusím s naší útočnou silou vpadnout do zad a zneškodnit tolik lodí, kolik to půjde. Se samotnými stíhačkami bez velení si pak už snadno poradíme. Vím sice, že to není zrovna nejlepší plán, ale nic účinnějšího mě s našimi možnostmi nenapadá. Má někdo nějaké dotazy?“
„S plánem souhlasím,“ řekl Skywalker. „Ale proč mám právě já vést návnadu, která nesmí bojovat? Vždyť jsem dobrý pilot a určitě bych se víc uplatnil mezi bojovníky!“
„Ano, slyšel jsem o tom, že jen málokdy prohrajete boj, ale pilotů máme zatím dost. O náš útok nemám obavy, jestli se nástražný cíl zachová, jak by měl, ostatní budou v pořádku. Pokud bude někdo z nás mít problémy, bude to právě jednotka z poškozených lodí. Právě proto je potřeba, aby byla pod dobrým a zkušeným velením. Pod vaším velením je už dlouho a je s vámi sehraná, takže jste opravdu ten, kdo se na tu roli hodí nejvíce. Máte ještě nějaké otázky?“
Generál projevil tichý souhlas se svou misí, ale byla na něm znát nespokojenost. Plán byl tím ujednán a všechny hologramy se vypnuly. Na odchodu z místnosti ještě Nales upozornil Banelciho:
„Dnes budete nejspíš muset řídit útok sám. Myslím, že bych měl dohlédnout na Skywalkera. Obávám se totiž, že se chystá provést nějakou hloupost a je potřeba mu to rozmluvit!“
Nato se otočil a nečekaje na odpověď zamířil k hlavnímu hangáru. Tam v rychlosti sedl do stíhačky a vyletěl přímo k polorozpadlému křižníku, na němž se nacházel generál 501. legie. Strážím jen pověděl několik málo slov na vysvětlenou a spěšně se vydal rovnou do řídící kabiny. Naneštěstí tam už čekala jen Skywalkerova padawanka, která jen co ho uviděla, začala zoufale vypravovat:
„Pane… já se moc omlouvám, ale… můj mistr odešel. Opustil loď! Chtěla jsem mu to rozmluvit, ale vůbec si mě nevšímal. Vzal jen jednotku nejlepších pilotů, nastoupili do stíhaček a beze slova někam odletěli! Ničím se nechtěli nechat zastavit!“
„Nevadí,“ odpověděl Nales. „Tvůj mistr je opravdu velmi nerozvážný. Čekal jsem, že něco podobného udělá, ale ne tak brzo. Osobně se divím, že s takovým přístupem dokázal vyhrát tolik bitev. Nicméně myslím, že se brzy zase vrátí. Určitě bude pak potřeba mu domluvit, takže jestli nejsou námitky, počkal bych tu na něj!“
A skutečně ani ne třicet minut poté se otevřely se zasyčením dveře kabiny a vstoupil generál Skywalker s ne právě veselým výrazem na tváři. Rychle přelétl očima místnost, a jak spatřil Fyrena, v šoku pootevřel ústa a zmohl se jen na: „Co, co vy tu děláte?“
„Už jsem na vaší lodi asi půl hodiny. Že jste si mě nevšiml, nesvědčí příliš o vašich dobrých velitelských schopnostech!“
Anakin okamžik zůstal zaraženě stát, pak se však začal bránit: „Byl jsem na bojové misi. Při takové příležitosti není čas starat se o loď v zázemí!“
„Tak na bojové misi, ano? Nejspíš jsem se nějak přeslechl, když se vysvětloval plán! Žádného boje, kterého byste se měl zúčastnit, si totiž nejsem vědom. A jakpak dopadla vaše bojová mise, generále?“
„Prohrál jsem,“ zamumlal Skywalker. „Ale mí vojáci bojovali udatně, až do posledního muže. Jenom já jsem byl jako poslední zahnán přesilou zpět. Pobili jsme však hodně nepřátelských stíhaček. To nám usnadní následující akce!“
„Myslel jsem, že decimace vojska před bitvou už je zastaralá, ale jak vidím, vy tuto taktiku stále rád využíváte. Musím vás však poprosit, abyste se tomu v mé přítomnosti vyhnul. Já barbarství neprovozuji a vždy se pevně držím plánu. Je sice pěkné, že jste oslabil nepřítele, ale vzhledem k tomu, že se vám věnovala jen jedna loď ze tří, a přesto zůstala v přesile, je výsledek celkem mizivý. Ano, možná jste si toho nevšiml, ale jen jedna loď na vás vyslala své vojsko, což je nejspíš jediný důvod, proč vám musím za váš tah poděkovat. Celý průběh bitvy jsem totiž odtud sledoval na hologramu. Když jste se k nepřátelům přiblížili, jedna jejich loď vyslala stovky stíhaček, zatímco zbylé dvě se od vás odvrátily, trochu se vzdálily od té první a vyčkávaly, dokud jste se nerozhodl vzdát útok. Pak se vrátily do původní formace. Otázkou je, proč celá flotila nespojila své síly k vašemu přemožení, když by se tak mohla téměř vyhnout jakýmkoli ztrátám. Já bych to vysvětlil jediným způsobem – lodě o nás ví. Očekávaly náš plán, přesně tak, jak měl původně proběhnout. My bychom ho však nemohli provést, kdybych předtím nedorazil s posilami! Z toho plyne jediný logický závěr – nepřátelé vědí najisto, že naše podpory už dorazily. To mě přimělo taky změnit náš plán, protože teď už fungovat nemůže. Jistě vás potěší, že tentokrát v něm budete hrát významnější roli než posledně. Vlastně to byla možná chyba, že jsem vás nechal v zázemí. Doposud jsem velel vždy pouze klonům, kteří byli za všech okolností naprosto poslušní a úplně jsem zapomněl, že od některých lidí mohu očekávat individuální myšlení. Myslím však, že jsem se z toho už poučil a dám vám úkol hodný vašich schopností; navrhuji, abyste se infiltroval do jedné z nepřátelských lodí. Necháme odpojit nejhůře poškozenou loď z naší flotily a připojíme k ní vás společně se zhruba dvaceti nejlepšími muži, které předtím vyberete. Počítám, že vám Separatisté nebudou věnovat příliš velkou pozornost, ale i kdyby náhodou začali, ponechte loď, kde je, dejte všechnu energii do štítů a motorů a pokuste se vletět do jednoho z hangárů nejbližší lodě, pokud možno všichni do stejného.“
„A co bude potom?“
„Potom spoléhám na vaši bojovnost a schopnost improvizace. Vaším úkolem je znemožnit lodi boj, i kdyby to mělo být jenom tím, že ji zabavíte vnitřními problémy.“
„A není to náhodou pomsta? Nechcete se mě zbavit za to, že jsem minule neposlechl? Nezdá se mi, že by to bylo právě bezpečné!“
„Pomsta není logické chování a já bych k ní nikdy nepřistoupil, obzvláště ne proti spojencům. Přiznávám sice, že šance na vaše přežití nejsou nejvyšší, ale to je také důvod, proč vás do toho nenutím. Pokud odmítnete, nebudu vám to mít za zlé a rád vymyslím pro vás přijatelnější řešení. Tento způsob se mi však při našich možnostech zdá jako nejefektivnější. Také je jeden z mála, při kterých se mohou prokázat vaše schopnosti, které se jistě nebojíte předvést. Jestli o to máte zájem, je to jedinečná příležitost, jak ze sebe udělat hrdinu. Beru na sebe zodpovědnost za případný neúspěch a zbývající možnosti vám mohou jen prospět.“
Po těchto slovech se z Jediovy tváře vytratily veškeré pochybnosti. Jeho sebevědomí mu dalo dostatek jistoty a všechen strach zanikl vedle jeho neobyčejně veliké touhy prosadit se. Nebylo pro něj nic důležitějšího, než aby ukázal, co se v něm skrývá, a tak bez váhání přijal nebezpečný úkol a šel se na něj připravit. Nales ještě zpravil o nadcházejícím plánu generála Banelciho a pak nastalo nekonečné čekání na zprávy o výsledku akce…
Asi o hodinu později zachytila jedna z lodí komunikační signál, který kupodivu pocházel od Separatistických přístrojů. Celá Republiková flotila si oddechla. Příchozí zpráva jim sice mohla přinést informace o špatném konci jejich generála, všichni si však byli jisti, že by dali přednost čemukoliv před tímto nejistým čekáním. Do napjatého ticha se k velkému zklamání všech přítomných zjevil hologram samotného generála Grievouse. Fyren Nales nechal připojit k hovoru svého přítele Banelciho, a pak vyzval nepřítele ke slovu.
„Jak jistě víte, byli jsme napadeni několika vašimi vojáky,“ řekl kyborg a začal přecházet po místnosti. „Útok jsme bez obtíží odrazili a mladého rytíře Jedi, který se identifikoval jako Anakin Skywalker, se nám podařilo dokonce zajmout. Znovu vám tedy nabízím možnost důstojně vyřešit naše spory a snížit tak naše i vaše ztráty. Stačí, když Republiková vojska opustí tento planetární systém, a nikomu z vás se nic nestane.“
„V takovém případě zaručujete bezpečnou přepravu Skywalkera k nám?“
„Ano, smlouva se týká i zajatců. Všechny dopravíme na vaše plavidla hned, jak slíbíte přenechat tyto oblasti Konfederaci!“
„V pořádku! Dejte nám nějaký čas na rozmyšlenou a my se vám pak ozveme. Věřím, že dnes nebude třeba žádných dalších bojů! Mimochodem bych se vám ještě chtěl omluvit za ten útok, protože nebyl plánován. Skywalker tam šel na vlastní pěst bez našeho svolení. Doufám tedy, že vám nezpůsobil příliš velkou škodu, neboť tu by byla Republika povinna uhradit. Jsme sice ve válce, ale stále slušní lidé, ne?“
„Eh, jistě! S tím si nedělejte hlavu, přemohli jsme ho bez obtíží, prakticky jsme nepoškození! Ohledně dohody, dávám vám sedm hodin, abyste mohli zvážit klady i zápory. Ve stanoveném čase chci od vás odpověď, jinak váš generál zemře a vy s ním!“ dopověděl Grievous a jeho hologram zmizel.
Nales si spokojeně zamnul ruce: „Výborně! Tak už jsme skoro vyhráli!“
„Jak to?“ nechápal Banelci. „Vždyť jste mu téměř potvrdil naší rezignaci! Jestli si takhle představujete vítězství, tak vás asi budu muset odvolat. Do sedmi hodin máme jistou prohru a to kvůli vám!“
„Aha, takže i vy, jako bystrý Jedi, jste tomu lháři uvěřil, ano?“ usmál se stratég.
„Uvěřil, nebo ne, na tom nezáleží! Ztratili jsme nejlepšího pilota Galaxie, nebo planetu skvělých bojovníků, možná i obojí! A nic z toho mi určitě on nenalhal!“ zuřil Jedi.
„Příteli, zřejmě jste přehlédl několik detailů. Zaprvé, je velmi nepravděpodobné, že by se muž, jako je Anakin Skywalker, nechal zajmout. Ten by raději zemřel. I kdyby se to však stalo, jistě by nechtěl, aby se prohrála celá bitva pro ušetření jeho života. Hrdinství se mu musí uznat. Navíc, kdyby Separatisté skutečně zajali tak dobrého bojovníka, nejspíš by nám to chtěli dokázat, a tentokrát jsme přece žádný důkaz neviděli! Jestli pořád nevěříte, vzpomeňte si, jestli jste něco nepostřehl něco ve chvíli, kdy Grievous přecházel sem a tam!“
„Ano, na několik sekund se moc přiblížil k nějakému zařízení, myslím, že to byl řídící panel, a to způsobilo, že jsme ho mohli spatřit na hologramu. Z toho se však dá vydedukovat jedině to, že Skywalkerovi se nepodařilo dobýt můstek, což nijak neodporuje tomu, co jsme zde slyšeli. Navíc by to platilo jenom v případě, že by byl Grievous na lodi, kterou jsme napadli, čímž si nemůžeme být jistí!“
„Správně, uhodl jste, který úkaz jsem měl na mysli, v tom ostatním se však pletete! Na zjevené části přístroje se totiž náhodou nacházel displej znázorňující poškození lodi, jak se dalo snadno pochopit. Na něm jsme mohli pozorovat, jak ukazuje poškození ve spodní části lodi, tedy do stejné části, kam jsme vyslali naši jednotku. Nevzpomínám si, že by byla poškozená i jiná loď, takže pokud se právě to plavidlo, které mělo na palubě jednoho z nejvýznamnějších Separatistických vůdců, nevydalo do bitvy předem poškozené, což je velmi nepravděpodobné, tak muselo být poškozeno právě námi. Z toho usoudíme, že Skywalker a Grievous jsou na stejné lodi, aspoň fyzicky, a že náš útok je přinejmenším poškodil. Skutečně jsem nečekal, že budeme mít takové štěstí, že se to dovíme tak rychle, ale když už se to povedlo, musel jsem toho využít. Zeptal jsem se tedy, zda byli poškozeni, a Grievous zřejmě usoudil, že bude lepší nás zastrašit a říct, že jsou v pořádku, čímž chtěli zjevně oddálit, nebo úplně odvrátit náš útok. To může znamenat jediné – už si nejsou jistí svou silou!“
„Proč se tu tedy ještě zdržují? Mohou zmizet a vrátit se s posilami! A proč s námi vůbec chtěli mluvit?“
„Nejspíš ještě nedokonali svůj úkol a nechtějí se ho vzdát. Potřebují jen čas na opravu lodi a v případě, že Skywalker ještě žije, na jeho odstranění. Tento čas bude asi zabírat těch necelých sedm hodin, které naoko dali nám. Pokud vím, na rozmyšlení se obvykle tolik času nedává. Oprava lodi však trvá déle, a tak nás chtějí donutit k tomu, abychom počkali, než budou bojeschopní. Věděli, že pokud jde o tak důležité rozhodnutí, využijeme každou minutu a jim zbude spousta času na to, co potřebují. Je to sice jenom teorie, ale z velké části jí musíme věřit. Kdyby naši nepřátelé opravdu měli zajatce, nejspíš by ho popravili dřív, než bychom mu mohli pomoct, a po sedmi hodinách by zničili nás. Ať už Skywalker žije, nebo ne, jen stěží ho ještě získáme zpět, takže musíme využít poškození nepřátel, dokud jim dělá potíže!“
„Počkat, počkat! Jestli vám dobře rozumím, je to poprvé, co mě váš plán zklamal! Vy jste tam Skywalkera přece poslal, ne? Vy jste věděl, že tam zůstane, a nevaroval jste ho? Bez urážky, dnes nemáte dobrý den! Stratég by se nikdy nezbavil svého nejlepšího vojáka tak zbytečně!“
„Zaprvé jsem ho varoval. Sdělil jsem mu všechna nebezpečí, a on přesto šel na jistou smrt. A zadruhé to bylo jen pro dobro Republiky. I kdybych ho nechal tady, stejně by šel tam, kde by viděl hrdinství. Je to zkrátka bojovník a nic jiného. Když bojuje, vítězí, když nebojuje, hledá boj. Jediné řešení jeho situace je v bitvě; buďto zemře, nebo se jednou poučí a bude si vážit klidu. A pokud dnes nepochopí, že v této válce nejde o to, aby se sám předvedl, nýbrž o konečný výsledek, nepochopí to nikdy. Kromě vyhrávání bitev tento člověk dokáže snad jen zemřít. Je to tedy ideální člověk na pozici návnady!“
„Ale podle věštby je Vyvolený. Má nastolit rovnováhu Síly…“
„Pchá! Ani sám věštec nevěděl, co to má přesně znamenat!“
„V krvi má tolik midi-chlorianů, kolik to jde! Je to ztělesněná živoucí Síla! Člověk s takovým nadáním pro Sílu musí něco dokázat!“
„A už jsme zase u té vaší Síly! Přiznávám, že vám dodává určité nadpřirozené schopnosti, ale nečiní vás důležitějšími. Jestli jí však tolik věříte, nevím, proč pochybujete o mém plánu. Vyvolený přece nemůže neuspět, nebo ano? Pokud jde o můj názor, Skywalker na té lodi nezahyne. Je to sice neschopný stratég, ale nejlepší válečník, o jakém jsem kdy slyšel. Někdy se jeho moci až děsím. Jestliže se tento muž někdy vzbouří, nebude snadné ho zkrotit. A věřte mi, že se vzbouří, pokud nebude dostávat úkoly podobné tomu dnešnímu!“
„Nechte těch směšných výmyslů! Skywalker je Jedi a podle toho se musí i chovat. Má poslouchat Sílu a rozkazy, ne své ego! To, že ho vy podporujete v nebezpečných úkolech, jen rozkládá náš Řád a vůbec celou Republiku!“
„Já ho nepodporuji! Já mu jen umožňuji to, co vy zakazujete, přestože to potřebuje k životu. Ale už bylo dost řečí! Je čas začít jednat! Zaútočíme plnou silou tak brzo, jak to půjde. A ještě abych nezapomněl, kontaktujte stíhačky, které jsem poslal na povrch planety! Ať se zhruba pět minut potom, co odletíme, přesunou do naší současné pozice. Možná je to jenom plané opatření, ale třeba to zachrání celou bitvu…“
Banelci si uvědomil, že jakékoli dlouhé řeči jen snižují Skywalkerovu naději na přežití, a tak raději utichl a ukončil spojení. Následně dal rozkaz celé flotile k rychlé přípravě na odlet a k útoku. Všechno bylo vyplněno a všechny lodě se začaly nejvyšší možnou rychlostí posouvat k cíli. Jen co se však dostali na místo, odkud bylo možné spatřit Separatistické vetřelce, začaly se dít podivné věci. Náhle se z hyperprostoru vynořil oddíl bombardovacích letounů a zamířil přímo k hlavnímu městu. V tu ránu přímo odtamtud vyletěly stíhačky, které tam před chvílí Nales poslal. Ten to jen okomentoval slovy:
„Výborně, takhle jsem si to představoval. Chtěli se dostat k centru naší moci, jenže jsme jim v tom bránili tím, že jsme právě nad ním stáli. Všechno to ostatní nás mělo jenom odlákat odtud, vždyť všechny jejich lodě se od začátku držely přímo na opačné straně planety, než mohli chtít ovládnout! Mysleli, že z naší pozice ustoupíme do jejich, oni tam pošlou pár bombardérů, poškodí nám pozemní obranu a pak bude ovládnutí snadné. Když jim to nevyšlo, už zde nemají co pohledávat!“
A skutečně to bylo tak. Hned, jak poslední letoun nejnovějších vetřelců podlehl stíhačkám Republiky, dvě z původních lodí vstoupily do hyperprostoru a zmizely ze scény. Zato ta poslední zbývající se dala do pohybu směrem k vojsku Republiky. To Nalese na chvíli zarazilo, ale jen co se vzpamatoval, vydal vojákům, kteří se už začali chystat do bitvy, jednoduché instrukce – útočit jen na stíhací letouny a samotnou loď nechat být. Následovala krátká bitva, jejíž detaily není potřeba složitě popisovat. Separatistické letouny rychle podlehly přesile a hned po jejich zničení byla loď obsazena. Při jejím prozkoumávání byl v jedné chodbě nalezen spolu se dvěma přeživšími klony generál Skywalker zabarikádovaný krabicemi s nářadím. Vypadal potěšen, když spatřil Republikové vojáky, hned se však zase zachmuřil a chtěl mluvit s Fyrenem Nalesem. Jak ho k němu dopravili, hned po stratégovi vyjel:
„Vy zrádce! Neříkejte, že nepracujete pro Separatisty! Vy jste mě chtěl zabít a skoro vám to vyšlo! Jen se přiznejte!“
„Nějak vám nerozumím, generále. Neměl byste se spíš radovat, že jste přežil? Už jsem vám říkal, že na to nemáte moc velkou šanci! Hádám, že kdyby se vám nepodařilo poškodit hyperpohon našich nepřátel, už by si vás odvezli s sebou a postarali se o vás v jiném koutu Galaxie. Takhle nejspíš evakuovali hodnotný personál poškozené lodi a pak ji naoko poslali nás zničit. Kdybych včas nepochopil, že je nesmysl, aby zároveň útočili a utíkali, byl byste asi zabit námi samotnými!“
„Nesnažte se to ututlat! Zkrátka jste mě podcenil a já teď odhalil váš skutečný záměr! Jste Separatista!“
„Nejsem Separatista a už vůbec jsem vás nepodcenil. Pokud si vzpomínáte, do toho boje jste šel sám, i když jste znal všechna rizika. Já vám to pouze navrhnul a i to bylo součástí strategie. Vždyť vidíte, že naše ztráty se dají spočítat na prstech a dokonce nezahrnují vás. Není to důvod k radosti?“
„Chtěl jste mě zabít!“ trval na svém Jedi. „Ať už jste tím chtěl dosáhnout čehokoli, neřekl jste mi, že mám podle plánu zemřít.“
„Opakuji vám, že jste nezemřel, takže vaše smrt nemohla být součástí plánu, protože plán nám vyšel! A řekněte mi: byl jste ochotný při této misi zemřít? Jestli ne, nechápu, proč jste do ní vůbec šel. A pokud ano nemáte si na co stěžovat, když jsem vaši nabídku nevyužil. Teď vůbec není vhodná chvíle na hádky. Naopak byste své padawance měl jít oznámit, že jste naživu, protože měla o vás strach. Mezi vámi je skutečně neobvyklé pouto. Pokud dovolíte, i já půjdu oslavit vítězství do kantýny. Opravdu není důvod k obavám, protože Separatisté teď mají co dělat, aby vymysleli jiný pořádný plán, a tak od nich bude v nejbližší době pravděpodobně pokoj!“