Linaura Leen: Pašerácká Základna

Já... musím vyjádřit trochu zklamání, asi jsem od toho čekal víc - mé důvody:

Opět příběh
Proč proboha opět zmražení do karbonitu? Proč se třeba nemohli s tou lodí vymlátit, aby Lin měla stejné probuzení jako při zmrazení? Také je to až moc přímočaré, klidně to rozepiš nebo rozděl na dvě části, ale takhle se tam ztrácí spousta věcí, nevtáhlo mě to do děje jako u předchozí povídky.

Vývoj postavy
Nečekal jsem, že z plaché Lin se stane hned Lin, která má se svým mistrem pevné pouto a dokáže si poradit se vším, ale že uvidím ještě nějaký její vývoj, aspoň jednu povídku... ale to zas nemůžu brát jako přímo chybu, prostě si to vzala rychleji, než jak bych to já viděl jako ideální.

To byly hlavní důvody... asi. Dále mi tam občas přišli špatně postavená slova, která se tam moc nehodila.

Na druhou stranu musím aspoň pochválit délky vět, které se od minulé povídky prodloužily, takže se to čte o něco lépe. Také popisy jsou v pohodě, hezky se čtou, i komentáře by byly dobré, kdyby byly každý na svém řádku, prostě rozdělené do odstavců, především ve čtvrtém odstavci zespoda je rozhovor mezi Lin a tím mladíkem dost nepřehledný, i když by stačilo to rozdělit a hned by to bylo bez problémů.

I když v tomto komentáři příliš nechválím, doufám, že si to nevezmeš špatně, snažím se pouze poukázat na chyby, které v tom já osobně vidím. Předkládám sice více kritiky než pochvaly, ale to neznamená, že povídka je špatná! Teda, s přihlédnutím k předchozí povídce, tuto vidím na takový průměr, avšak to jsou pouze body a jen u jedné povídky - třeba příště napíšeš něco, u čeho nebudu moct kritizovat, ale pouze chválit a obdivovat :)

"You can't believe everything you read on the Internet." - Abraham Lincoln

Oproti předchozímu dílu tenhle působil poněkud uspěchaně, stalo se tam poměrně dost věcí a bylo jim na můj vkus věnováno málo prostoru. Povídka pak působí, jako by se pořád někam hnala. Dej si na psaní času kolik chceš, dopřej si prostoru, kolik ho potřebuješ. Ty jsi autor, ty tvoříš. V žádném případě se nenech omezovat počtem stran či odstavců. Zaměř se spíš na celistvost a řádné propracování příběhu, s délkou si hlavu nedělej. Povídka se přece vždycky dá rozdělit, no ne? ;)

"Lin, jak už bylo řečeno, se ponořila do svých několikaletých zkušenostech o pašerácích a pirátech." - nejen, že je tahle věta špatně vyskloňovaná, ale i slovní spojení "ponořit se do zkušeností" není vhodné a nepoužívá se. Sice jsem pochopila, co jsi tím myslela, ale zkus si na takové věci dávat pozor a v případě potřeby je napsat jinak.
Další věc, na kterou musím upozornit, je používání uvozovek. Za uvozovkami se čárka nikdy nepíše! V případech, kdy má věta po přímé řeči pokračovat, se sice píše tečka nebo čárka (podle toho, jestli bude přímá řeč ještě pokračovat), ale vždy před uvozovkami, nikdy ne po.
Tak, to jsou věci, které jsou třeba zlepšit, a teď se dostávám k té příjemnější části :)
Líbila se mi dějová linie tábora diathimů a zvlášť jejich zvyk tetování a volby prostředního jména, to se ti moc povedlo. Povídka navíc končí tak trochu tajemně a otevřeně, napíná čtenáře: co že se skrývá v tom záhadném balíčku? Vyvine se nějaký bližší vztah mezi Linaurou a diathimským mladíkem? Celé to zavání dalším dílem, a pokud ho skutečně chystáš, už se na něj těším! ;)
Držím palce!

Každý z nás může být Jedi. Stačí jen naslouchat Síle...