Revales: První krok

Ozvala se rána, zvuk, jak do sebe narazily světelný a cvičný meč. Uběhlo již sedm měsíců, co potkal Jediiku Zashney a začínal k ní cítit něco, co už dlouho necítil, ale nedával to najevo. ,,Děláš obrovské pokroky, Revale. A mysl máš také mhohem silnější.“ Řekla Zashney. ,,Děkuju, mistryně.“ Odpověděl Revales a posadil se. ,,Jo a abych nezapomněla, poletíš na Coruscant, půjdeš do Chrámu Jediů, ale nesmí tě nikdo vidět.“ ,,Proč?“ Tázavě odvětil. ,,Musíš tam najít padawana jménem Aarlish Mono…A zabít ho.“ A ukázala mu ho na hologramu. Revales byl překvapen, co mu jeho mistryně zrovna řekla. ,,A co provedl?“ ,,Víš Revale, je zde něco, co jsem ti neřekla, už nějakou dobu Jedi nejsem. Aarlish byl můj první padawan, vlastně učedník, ale když zjistil, že nejsem na světlé straně, utekl na Coruscant a řekl to radě. Pokud se ti tento úkol nelíbí, šance na útěk se ti neposkytne, nenechám tě utéct, aby měli Jediové o dalšího padawana více.“ Byl velmi překvapen tím, co mu právě jeho mistryně řekla, ale jedna věc mu teď nedocházela. ,,Jak si přeješ, má mistryně. Ale jednu věc nechápu, proč jste mi říkala, že jste Jedi?“ Zashney chvíli mlčela, ale pak řekla: ,,Chtěla jsem vidět, jak budeš reagovat, jestli utečeš jako Aarlish, nebo mi zůstaneš věrný. A mám zde pro tebe dárek. Na.“ Natáhla ruku a v ní byl krystal. ,,Může být sice ještě brzo, ale cítím, že už si svůj vlastní světelný meč zasloužíš. Běž si ho vytvořit a víš, co máš dělat poté. A buď opatrný, jsi sice velmi silný, ale Aarlish má několik let zkušeností .“ Revales poděkoval a odešel.
Před Revalem se vznášely součástky a pomalu se do sebe zasunovaly, až vznikl světelný meč. Vzal ho do ruky a zapnul, fialově zařící čepel se zažehnula a udělala při tom zvuk, který liboval jeho uším. Provedl s ním pár technik a poté ho zase vypnul. Měl skvělý pocit.
Na Coruscantu u Chrámu Jediů si nasadil Revales plášť a kapuci, aby splynul. V Chrámu nebylo zrovna lehké Aarlishe najít, byl obrovský. Rozhodl se, že se někoho zeptá, ten mu doporučil, aby počkal v přízemí. Seděl tam několik hodin, když vtom konečně uviděl Aarlishe, stoupnul si a šel pomalu za ním. Naštěstí pro Revala šel Aarlish do knihoven, kde moc lidí nebývá. Aarlish vešel do místnosti, kde byly ty nejstarší svitky. Revales vešel dovnitř také a zavřel pomocí Síly dveře, Aarlish si ho všiml a zeptal se: ,,Co to děláš?“ ,,Pamatuješ si na mistryni Sewqé Zashney?“ ,,Ano, co o ní víš?“ ,,Nelíbil se jí tvůj útěk od jejího učení. Tohle je její odpověď na to, co jsi udělal.“ Revales si sundal plášť a vzal si do ruky světelný meč. ,,Je mi to jasné. Ale zamysli se, zabiješ mě, uspěješ v jejím úkole, ale co když pak neuspěješ na jiném? Pošle na tebe nájemné lovce.“ ,,Já vždy uspěju!“ A zapnul svůj světelný meč, Aarlish na to zareagoval stejným způsobem. Chvíli chodili v kruhu, ale vtom Revales útočí a Aarlish to tak tak vykryl, pokračují další výpady z Revalovi strany a dostává tak Aarlishe do kouta. To si ale Aarlish nenechává líbit a snačí se zaútočit. Marně. Ozývali se rány střetu dvou světelných čepelí. Vtom Revales sekne Aarlishe do stehna, ten padá na zem, ale pořád může bojovat, to se Revalovi nelíbí a tak ho zákeřně sekne ještě do ruky. Revales se vyžíval v tom, jak před ním sotva klečí mnohem zkušenější uživatel Síly. ,,Rozluč se se svým krátkým a ubohým životem Jedie!“ Položil mu meč na záda a zapnul ho. Aarlishovo mrtvé tělo spadlo na zem. Revales si přitáhl Aarlishův meč a vzal si ho jako kořist. Nasadil si plášť a kapuci. Vyšel z místnosti boje, zavřel dveře a úplně v klidu odešel pomalým krokem z knihoven Chrámu Jediů ke své stíhačce. Po celou dobu měl úžasný pocit, pocit, jaký ještě neměl, byla to pýcha a klid, neboť všechen hněv vyfiltroval zabitím Aarlishe.
Když vešel do místnosti, kde byla mistryně Zashney, řekl povýšenecky: ,,Aarlish nebyl žádná výzva, zde je ho meč!“ A hodil jí ho na stůl, ovšem v letu ho Zashney zastavila a přitáhla si ho do ruky a řekla: ,,Výborně, Revale! Dokázal jsi mi svou oddanost.“ Šla blíže k Revalovi a pokračovala: ,,Vždy jsem si přála mít silného učedníka, a ty jsi ním. Učinil jsi první krok k temné straně Síly.“ položila mu ruku na tvář a suše dořekla: ,,Ale to není nic, oproti tomu, co tě teprv čeká!“ Rukou mu sjela po tváři a šla zase k oknu. ,,Běž meditovat, nabírat hodně síly, neboť následující týdny budeme cvičit více, než obvykle. Mám pro tebe úkol, na který musíš být mnohem silnější.“