Po velice dlouhé době jsem se rozhodl oprášit psaní a zde je výsledek.
Berte povídku s rezervou, protože se jedná pouze o úvod.
------
Kapitán Kant Arkanus stál na můstku svého destruktoru ISD Redemption. S vytřeštěnýma očima pozoroval temnou siluetu imperiální pýchy, Executoru, jak s mohutným výbuchem vráží do druhé hvězdy smrti. Beze slova sledoval, jak se slavné vítězství nad Rebelií mění v peklo. Bez admirála Pietta se organizace flotily pomalu tříštila, přestože většina lodí stále pokračovala v útoku, jako by se nic nestalo.
Arkanus se však nemohl zbavit dojmu, že tohle nemá šanci skončit dobře. Nervózně přecházel po můstku z jedné strany na druhou a snažil se zahnat zlé myšlenky.
O několik desítek minut později však explodovala i samotná Hvězda smrti a bylo jasné, že je konec. Pro kapitána to byl druhý velký šok toho dne. Zachoval však chladnou mysl a zvažoval možnosti. Věděl, že bude trvat dlouho, než se se vedení dá dohromady, pokud vůbec.
Rozhodl se, že vezme svůj osud do vlastních rukou, i kdyby to znamenalo jeho smrt.
Všechny zbylé lodě Impéria se okamžitě začaly otáčet a pomalu mizely ze systému. „Pane, je čas ustoupit!“ zakřičel na kapitána první důstojník. „Kontaktujte co nejvíce lodí, aby se přesunuly ke Kuatu,“ zavelel Kant na komunikační důstojníky. „A-ale pane, podle předpisů bychom měli vyrazit ke Coruscantu,“ oponoval jeho zástupce. „Na předpisy kašlu! Kdo nechce, může opustit loď v únikovém modulu, zbytek se připraví na cestu ke Kuatu!“ zakřičel kapitán na všechny přítomné. Poté co se od lodi odpoutaly tři poloprázdné moduly, skočila Redemption do hyperprostoru.
O několik hodin později dorazila k obrovským loděnicím kolem Kuatu. Společně s ní se vynořily další tři destruktory. Arkanus mezitím stačil vysvětlit všem svůj plán a i když s ním ne všichni souhlasili, nakonec se podvolili.
U planety nebyly prakticky žádné lodě, jen pár průzkumných křižníků. Ty se ovšem vzdaly po několika varovných výstřelech z mnohem větších destruktorů. Cesta k loděnicím tak byla volná.
Obklopena jeřáby a plošinami, nacházela se ve vesmírném doku druhá vyrobená loď třídy Executor. Nebyla ještě zcela dokončená, nicméně bylo schopna letu. Minimálně v to kapitán Arkanus doufal.
Redemption se přibližovala k Executoru i přes varování velení obrany planety. Ta se skládala z několika stovek turbolaserů na orbitě Kuatu. Když se dostatečně přiblížil k superdestruktoru, napojil se Redemption pomalu na obří loď.
V ten samý okamžik se spustila palba obranných systémů planety. Zatímco zbylé tři destruktory byly v bezpečné vzdálenosti, Redemption schytávala jeden zásah za druhým. Mezi tím opouštěla posádka menšího destruktoru palbu, aby se nalodili na Executor a obsadili jej.
Zrovna, když ostřelovanou loď opustil kapitán, se zhroutily štíty lodě. Technikům se zatím podařilo zprovoznit základní systémy obři lodi včetně pohonu a štítů. O několik okamžiků později se v doprovodu mnoha menších výbuchů Executor odpojil od vesmírných doků a zamířil směrem k ostatním lodím. Cestou od něj odpadl vybuchující Redemption, čímž poškodil část pláště odlétající lodě.
Kontakt s kusy loděnice vyřadil dva motory. Přes tyto všechny potíže se brzy dostal Executor z dosahu palby. O několik minut později zmizely všechny lodě, včetně čtyř průzkumných křižníků, do hyperprostoru. Za sebou nechali poškozené loděnice Kuatu.
Ještě než flotila opět vystoupila z hyperprostoru, stihl se Kant Arkanus prohlásit za velkoadmirála a přísahal si, že bude vládnout galaxii.