Star Wars Jedi: Fallen Order má první gameplay video.
Měli jsme příležitost vidět Star Wars Jedi: Fallen Order v pohybu. Dnes večer v průběhu E3 2019 nastoupili herní vývojáři a přední tváře Respawnu s představením prvního gameplaye spolu s ujištěním oficiálního data vydání. více »
Máme oficiální data nových Star Wars filmů!!!
Na Twitteru zveřejnili přibližné termíny vydání filmů od dnešního dne až do roku 2025. Nebudeme tedy muset čekat jako mnozí fanoušci deset nejistých let, jako dělí Star Wars VII: Síla se probouzí (2015) od Pomsty Sithů (2005). více »
Zemřel Peter Mayhew, legendární Chewbacca
Smutnou skutečností se stalo, že náš svět opustil herec Peter Mayhew, který si zahrál legendárního a všemi oblíbeného co-pilota Chewbaccu. více »
Star Wars Jedi: Fallen Order a VR Vader: Immortal
Dnešní informace se týká připravované hry od studia Respawn Entertainment, která nese název Jedi: Fallen Order. více »
Teaser trailer k epizodě IX
Na Star Wars Celebrations byl představen teaser trailer k epizodě IX více »

V osidlech války II

Reklama
Autor: Wedge Antilles
Přidáno:8. Prosinec 2014 - 8:20
Přihlásit se k odběru

3861 BBY - Planeta Kotiin, tři a půl hodiny po sithské invazi.


Bylo ticho. Boje prozatím ustaly. Místo sněhových vloček se k zemi snášel popel. Z mnoha budov zbyly trosky. Na ulicích stály hořící speedery a tanky. Náměstí, kde boje započaly, se začalo plnit záložními jednotkami temné armády. Na budově radnice zavlála rudá vlajka Sithského impéria. Všude se povalovala mrtvá těla. Muži ve zbrojích republikových vojáků, ale i civilisti. Sithové pomalu postupovali městem. Roztroušeni do menších skupin zaujali pozice asi tři kilometry od náměstí. Jedna taková jednotka stála v ulici plné mrtvých a ohřívala se u ohně. Povídali si, ruce natažené k ohni a sem tam se otočili po svém druhovi. Ten právě klečel u skupinky mrtvých těl a prohrabával jim kapsy. Bral vše, co se mu mohlo hodit nebo mohlo být cenné.

Ne všichni ale byli mrtví. Jedna osoba na zemi byla živá až až. A chtěla při tom zůstat. Dacka Darmala překvapili vojáci, když postupoval směrem k tajnému přístavišti. Neměl se kde schovat, a tak padl k zemi a předstíral mrtvého. Nepočítal ovšem, že vojáci v ulici zůstanou. Ležel tam už skoro dvě hodiny. Chlad od země se pomalu, ale jistě, přenášel na jeho tělo a on jen s vypětím veškerých sil nedrkotal zubama. Dýchal velmi pomalu a opatrně, aby to nebylo poznat. Strach jím prostupoval čím dál tím více.

„No ták, vypadněte! Sakra! Dlouho už to nevydržím. A ten hajzl se ke mně za chvíli prokrade. Ale aspoň, že tu jsou jen vojáci a žádný Sith, jinak by tohle divadýlko skončilo dřív, než začlo,“ probíhalo hlavou nervóznímu mladíkovi. Oči lehce pootevřené, neustále pozoroval vojáky. Zloděj byl již u vedlejší mrtvoly, tři metry od něj. Dack už to chtěl vzdát. Tušil, že nemá šanci a začal si v hlavě přehrávat momenty svého života. Při zachrčení statické elektřiny ve vysílačce jednoho vojáka mu opět svitla naděje. Voják zvedl ruku k helmě a začal mluvit:

„Tady je ST-5497, jednotka 13. Co se děje?“

„Jednotko 13, -chrrrrchr- tady je jednotka 5. Potřebujeme posily,“ ozvalo se z vysílačky. „Republikáni se zmohli na protiútok! Jsme dva bloky od vás! Potřebujeme -chrrr- okamžitou pomoc!“

„Rozumím. Hned tam jsme!“ řekl Sith, kývl na ostatní a poté se podíval směrem k tělům, kde byl jeho kolega:

„Hej! Kašli už na to! Musíme jít, máme práci.“
Voják chvíli váhal, ale nakonec popadl ze země svůj blaster a utíkal za ostatními. Kapsy napěchované nakradenými věcmi jej značně zatěžovaly, ale jemu to bylo jedno. Vojáci odbočili za roh a vydali se ke svým druhům.


Ulice již byla prázdná. Dack ale stále ležel na zemi. Chtěl si být jistý, že už jsou pryč, a že může pokračovat. Pomalu zvedl hlavu a rozhlédl se. Nikde nikdo. Vstal a okamžitě se rozběhl podél zdi polorozpadlého domu. Najednou ztuhl. Jakoby jej někdo nebo něco varovalo. Opět se otočil a pomalu kráčel zpět. Zastavil se u mrtvého vojáka Republiky. Pomalu si jej prohlédl.

„Ale ne... Jaii,“ vyhrkl mladík.V republikovém brnění ležel na zemi muž okolo dvacítky, s krátkými černými vlasy a bradkou. Byl to Dackův nejlepší přítel již od dětství. Po škole se Jai rozhodl jít na armádní výcvik, zatímco Dack studoval na akademii, aby se po vzoru svého otce jednou stal gardistou. Mladík padl na kolena. Hlavou se opřel o hruď svého padlého přítele a rozplakal se. Už toho na něj bylo moc. V dětství mu zemřela matka, teď ztratil otce a hned na to nejlepšího přítele. Ti, kteří mu v životě byli nejvíce oporou, a které měl nejraději, už nebyli mezi živýma. Chvíli tam tak klečel a přemýšlel o životě. Jak je pomíjivý. Jak stačí, aby zlo dostalo chvilkovou šanci a je po všem.

„Odpusť mi, příteli... Ale možná to budu potřebovat. Odpočívej v pokoji. Odpusť mi,“ řekl a jemně vojákovi zavřel oční víčka. Vzal jeho blaster a otíraje si slzy, pokračoval ulicí.


***


Prostorná hala radniční budovy hýřila přepychem. Mramorové sochy gardistů u stěn podepíraly strop. Mohutné knihovny byly plné vzácných, ještě papírových, knih. Uprostřed místnosti byl dřevěný stůl s vytesanými ornamenty a kožené křeslo. V něm seděl obtloustlý muž v kabátě a kápí staženou hluboko do tváře. Hlavu podepřenou rukou, hleděl zadumaně před sebe. V druhé ruce nervózně svíral blaster. Do místnosti vešli dva sithští vojáci. Jeden z nich držel datapad. Došli až k muži a zasalutovali.

„Pane,“ řekl voják s datapadem a pokračoval: „podařilo se nám prolomit zabezpečení toho datapadu. Zdá se, že Kyle Darmal byl chytřejší, než jste myslel. Informace tam nebyly... Ehm... Mám informovat Lorda Malguse?“

„Ne...“ řekl tónem, míšícím nervozitu a hněv. Poté zvedl blaster, vojáka zastřelil a prohodil směrem k druhému: „Odnes toho neschopného idiota a zmiz mi z očí.“

„Já... Ano, pane,“ zamumlal zmateně voják a chopil se svého padlého kamaráda. Poté jej opatrně odtáhl z místnosti. Muž udeřil pěstí do stolu. Vstal a šel se podívat z okna. Opět začínalo sněžit. Venku panoval chaos. Město bylo zničené. Nad hořícími budovami se proháněly sithské stíhačky a ulicemi pochodovali vojáci. Mrtvá těla nechávali bez povšimnutí tam, kde ležela. Normálním lidem by ten pohled připadal, jako noční můra. Ale jemu ne... Pro něj to bylo něco jako umělecké dílo. Jako obraz největšího umělce galaxie, či smyslný tanec Twi'lecké tanečnice. Znovu propukly boje a ze vzdálených míst se ozývala střelba. Probíhaly tam těžké boje. Tajemný muž se do těchto zvuků zaposlouchal, jako do symfonie.


Vyrušilo jej pípání komunikace. Došel ke stolu a zmáčkl tlačítko. Nad stolem se objevila holohlavá postava v brnění. Měla zažehnutý světelný meč a sem tam odrazila střelu. Byla v místě bojů. Muž poklekl a řekl:

„Lorde Malgusi, jaká čest.“

„Ticho!“ odvětil Sith a jeho oči zahžnuly. „Právě jsem se dozvěděl, že v datapadu toho muže nic nebylo! Kdy jste mě hodlal informovat o této politováníhodné situaci?!“

„Já... Právě jsem se chystal...“

„Nelžete mi! Měli jsme dohodu. Já vám pomohu získat Kotiin, když vy mi získáte lokace obranných systémů okolních soustav. A nemusím vám připomínat, proč je pro nás jejich bohatství tak důležité.“

„To ne, pane... Ale co mohu dělat?“

„V prvé řadě jste Kyla Darmala neměl zabíjet! Živý by nám posloužil lépe a já už bych se postaral o to, aby promluvil.“

„Ten by nepromluvil... Na to byl přiliš loajální a odhodlaný.“

„Zřejmě jste ještě nic neslyšel o vyslýchacích metodách Sithů. Každopádně, říkal jste, že Kyle měl syna, je to tak?“

„Ano lorde, Dacka. Ale, kam tím míříte?“

„Ten prašivý gardista neměl ty data ani v počítači, ani v datapadu. Byl velmi opatrný... Pravděpodobně je nahrál do synova datapadu. Musíte ho najít!“

„Uvědomím všechny vojáky, aby ho vypátrali. Pročešou celé město.“

„Doufejte, že už není mrtvý. Když jste dal vojákům volnou ruku, zastřelili každého, koho potkali. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale za takovéto situace musíme být obezřetní. Dejte mi vědět okamžitě, až ho najdete.“

„Jak si přejete, můj pane.“
Muž si značně oddechl. Okamžitě v počítači našel Dackovu fotku a společně se zákazem zabíjení civilistů ji rozeslal všem vojákům ve městě.


***


Lehké sněžení přešlo do pořádné chumelenice. Dack rychle postupoval ulicemi. A ačkoliv se snažil být nezpozorován, blaster měl připraven k použití. Naslouchal okolním zvukům a neustále se rozhlížel. Bylo pro něj těžké být ve střehu, když všude kolem sebe viděl smrt a zkázu. Věděl, že šance na přežití jsou pro něj malé. Prošel kolem dvoupatrového obchodního domu, a poté zahnul doprava. Byla to jedna z hlavních ulic města lemovaná bary a hotely. Tuto část města měl rád. Vždy sem rád zašel s přáteli, ale nejraději měl pohled na padající sníh v záři světel a neonů. Ulice, na jejímž konci bylo pod náměstím tajné přístaviště, byla klidná a domy ještě neponičené.

„Vypadá to, že se sem ještě nedostali,“ pomyslel si, ale vzápětí uslyšel střelbu. Přilepil se ke zdi a zpomalil. Ozvala se exploze. Sestřelený sithský bombardér narazil do budov asi dvě stě metrů před mladíkem a hned za ním triumfálně proletěla republiková stíhačka. Střelba ale neustávala. Z boční ulice kousek před ním vyletěly blasterové střely. Probíhaly tam tvrdé boje. Dack zrychlil a zastavil se na rohu. Sundal si klobouk a opatrně vykouknul, aby zjistil, co se děje. Zády k němu bylo asi dvacet černých vojáků, sithský válečník a dva armádní speedery. Právě na ně spustili protiútok republikoví vojáci. Mladík uvažoval, že za nima přeběhne přes ulici a bude pokračovat k přístavišti, ale ta byla moc široká a on nechtěl riskovat zpozorování nebo zásah střelou republikánů. Temnooděnec se proti nim rozběhl s taseným mečem a začal je likvidovat. Ze střechy ale seskočil Talzský muž v šedé zbroji a ořechově hnědém hábitu. Při dopadu do pokleku udeřil pravou rukou do země a odhodil Sitha zpět mezi jeho vojáky. Talz vstal, sáhl k pasu a tasil limetkově zelený světelný meč. Byl to Jedi. Mladému Darmalovi se zatajil dech. Poprvé ve svém životě viděl Jedie a možná díky němu přežije. Rytíř zakroužil mečem, poté jej napřáhl směrem k nepříteli a něco zařval ve svém rodném jazyce. Jeho vojáci v bílo-oranžové zbroji se rozběhli a stříleli na Sithy vším, co měli.
Dack pozoroval sithského válečníka, jak se zvedá ze země. Temnooděnec se podíval jeho směrem. Měl stříbrnorudou masku, která byla od nárazu částečně prasklá. Sith jej zpozoroval a mladík se rychle schoval. Ještě nikdy nepocítil takovou tíseň. Přesto věděl, že je pozdě. Po chvíli opět vykouknul. Už tam bylo jen pár vojáků, mezi kterými probíhal duel světelných mečů. Střetávaly se obrovskou silou, načež se od sebe odrazily a setkaly v jiném bodě. Poslední republikový voják padl k zemi a šest zbylých temných vojáků vytvořilo kolem bojující dvojice půlkruh. Mladý Darmal toho využil a přeběhl ulici. Svižným krokem pospíchal směrem k přístavišti.


Souboj stále probíhal. Na obou bylo znát vyčerpání a údery již nebyly tak silné, jako na začátku. Sith začal hrát na Jediovu psychiku.

„Nemůžeš vyhrát. A ikdyž mě porazíš, mí vojáci nebudou váhat a na místě tě zastřelí.,“ řekl temným hlasem, když se jeho meč zapřel o meč Talza.

„Pokud prohraji, stanu se mocnějším, než si umíš představit,“ řekl klidným hlasem rytíř Jedi.

„Blázne,“ pronesl maskovaný válečník se smíchem. Poté provedl prudký útok, čímž Talzského mistra odrazil a po rychlé otočce jej bodl do srdce. Talz zaskučel. Jeho meč se vypnul a s řinkotem dopadl k zemi. Rytíř se podíval na nebe, kde právě proletěly bombardéry a uvrhly další budovy do plamenů. Se slzama v očích a vědomím, že Kotiin padl, se skácel k zemi. Sith deaktivoval svůj meč, stáhl si kápi hlouběji do tváře a otočil se ke svým vojákům.

„Rychle, pojďte za mnou! Pokud mě neklamal zrak, Lord Malgus bude velmi potěšen,“ řekl a rozběhl se do ulice, kde před chvilkou viděl vystrašeného Dacka. Sithové jej následovali. Zbraně měli připravené, ikdyž věděli, že mladíka potřebují živého.


Chumelenice okamžitě zasypávala mladíkovy stopy. To mu dodávalo kapku naděje. Rychlou chůzí došel až na náměstí. Vypadalo naprosto normálně. Přesto byla jeho plocha vrata obrovského hangáru, o kterém věděl jen málokdo. Dacka přešel veškerý strach.

„Ano, dokázal jsem to. Teď jen rychle dovnitř a vypadnout z tohohle pekla!“ pomyslel si a zamířil k soše, kde byl tajný vstup. Šel již docela klidně, ikdyž ne pomaleji. Byl již skoro u sochy, když uslyšel klapání zaměřovačů blasterů a zažehnutí světelného meče.

„Odhoď zbraň, dej ruce nad hlavu a pomalu pojď směrem ke mně!“ ozvalo se za ním. Mladík hodil blaster před sebe a pomalu se otočil. Stál tam onen válečník s prasklou maskou. Rudý meč měl natažený směrem k němu. Vedle něj stáli na každé straně tři vojáci, připraveni vystřelit, kdyby zkusil klást odpor.

„K Sithu!“ zaklel mladík. Tato nadávka byla v galaxii rozšířená a sám Dack ji také občas používal. Nikdy by jej ovšem nenapdalo, jak nepříjemný dvojsmysl z toho může vzniknout.

„Řekl jsem ruce nad hlavu a pomalu ke mně...“ pronesl hrubým hlasem Sith. Darmal si položil ruce na klobouk a pomalým krokem se přibližoval k poslovi zkázy. Vojáci jej měli stále na mušce a on věděl, že je konec. Zastavil se těsně před temnooděncem. Ten jej chytil za bradu a začal si jej prohlížet.

„Oh ano. Je to on... Za tohle se stanu učedníkem lorda Malguse... Nasaďte mu pouta!“ řekl a jeden voják si sáhl k opasku. Vytáhl pouta a mladíkovi jimi sepnul ruce za zády. Dackovi to celé začalo připadat divné.

„Jaktože mě nezabili? Proč mě zatýkají? Co po mně chcou?“ probíhalo mu hlavou. Vojáci jej obestoupili a Sith vydal pokyn k pochodu. Směřovali zpět do centra města.
Po chvíli chůze to zajatci nedalo a zařval směrem k Sithovi, který šel v čele skupinky.

„Hej, ty! Proč jste mě zajali?!“

„To tě nemusí zajímat“ odvětil chladně válečník. Dack věděl, že od něj se nic nedozví, ale taky věděl, že pod helmami vojáků jsou normální lidé, kteří pouze plní rozkazy. Byť viděl, co vše dokázali způsobit a kolik životů zmařit.

„Notak, vojáku, na co mě potřebujete? Řekni mi to. Prosím,“ špitl k vojákovi vedle sebe.

„No... Ehm... Sám nevím. Kapitán Korr vyslal rozkaz, že tě máme za každou cenu přivést.“

„Cože?!“

Ohodnoťte povídku:
Podrobné statistiky...
10 hvězd
0 hlasů
9 hvězd
3 hlasy
8 hvězd
0 hlasů
7 hvězd
0 hlasů
6 hvězd
0 hlasů
5 hvězd
0 hlasů
4 hvězdy
0 hlasů
3 hvězdy
0 hlasů
2 hvězdy
0 hlasů
1 hvězda
0 hlasů