Stíny minulosti, část desátá

Pri tvojich poviedkach som si všimol, že sa dokážeš pekne pohrať s jazykom. Hlavne v posledných častiach (hlavne v tejto) text pôsobí naozaj profesionálne a veľmi dobre sa číta. Neponúkol si nám rozsahovo dlhú, ale kvalitnú a prepracovanú poviedku poviedku. Odviedol si dobrú prácu a v tomto diele ti nemám čo vytknúť.

"Obi-Wan... there is good in him… I know. I know there is… still…" ―Padmé Amidala's final words

Tak tahle část se mi líbí víc než předchozí dvě, připadá mi, že její koncepce je vytvořená více harmonicky a s větším citem pro celek; kapitola pak působí jako dobře vystavěné dílo. Obsahuje vynikající dialogy, které jsou velice trefné a věrohodné, a za které si opravdu zasloužíš poklonu! Povídka se výborně čte, tentokrát mě při čtení nic nerušilo a byla jsem nadšená.
Jediné, za co se přimluvím pro příště, je délka - je pro nás čtenáře docela kruté, když napíšeš něco tak, troufám si tvrdit po umělecké stránce dokonalého, a po pár řádcích je konec. Že se nestydíš, takhle nás trýznit!
(Ne, nestydíš, znám tě.)
Tentokrát jsem opravdu navýsost spokojená, odvedl jsi dobrou práci a celek je vyvážený a umělecky hodnotný. Chválím a držím palce! :)

Každý z nás může být Jedi. Stačí jen naslouchat Síle...

Pěkné. Lepší než minulé části.

Všichni se měníme, když se nad tím zamyslíte, všichni jsme rozdílní lidé napříč svými životy. A to je v pořádku, to je dobré, musíš se stále posouvat, dokud si pamatuješ všechny ty lidi, kterými jsi býval

Hodně dobrý díl, jen ta délka to trochu kazí. :)

Omlouvám se za krátkost ale už je pozdě večer a já mám ještě práci.

„Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“