Poslední věrní CIS III.

Jak se říká... do třetice všeho dobrého i zlého. Snad to bude lepší, než předchozí dva díly a jako obvykle se budu těšit na vaše komentáře :)


Když konečně skončili s obhlídkou lodě, vstoupili D’hal a Ved na můstek, Rex tam již stál a civěl na hvězdnou oblohu. „Hej Rexi!“ zvolal Ved, „smím vědět, proč jsi mě odtamtud vůbec vysvobodil?“ „No, ono je to tak, že jsem prostě… udělal s pár dalšíma klonama jistou eh, blbost, takže když mi D’hal nabídl tuhle prácičku a kupu kreditů, bylo rozhodnutí lehký.“ usmál se klon.


„A ti ostatní? Myslím ty klony?“ pokračoval Ved. „No, částečně ARC komanda, částečně zrádci, částečně váleční zajatci, kteří se poválce odmítli vrátit k Republice, je to holt taková směska,“ vysvětlil Rex.


O pár minut později již společně s Olifantem vstoupili do hyperprostoru směrem k Geonosis.


O pět hodin později se je z Coruscantu vydalo pronásledovat několik desítek imperiálních válečných lodí, pod velením nikoho jiného, než budoucího Grand Moffa, Tarkina. Měli jediný cíl. Zničit zbytky Konfederace. Začal hon na separatisty.


Konfederační flotila se vynořila z hyperprostoru. Obě lodě okamžitě zamířily k dokům na povrchu Geonosis. Během přistávacího manévru vyletěl z hangáru Raxusu jeden raketoplán a několik supích droidů.


Mířili daleko od flotily, k obrovské pískovcové věži, kterou zde postavili domorodí Geonosianci.
Byla vysoká několik set a na šířku nejméně jedno sto metrů. Budova měla nyní, při západu slunce, nádech rudé barvy, čímž jako by ještě podtrhovala zoufalost současné situace.


Impériu by stačilo málo, aby obsadilo celou planetu...


Raketoplán zamířil téměř k vrcholu věže, kde se nacházela přistávací plošina.
Dosedl na ni za doprovodu značného skřípání, neboť nebyl z nejnovějších, což ostatně i zbytek separatistické techniky.


Z raketoplánu vykráčela delegace tvořená Vedem, D’halem a Rexem. Na plošině stál uvítací výbor tvořený dvěma Neimodianci a Geonosianci. Bylo zde také několik bitevních droidů.


„Zdravím vás, jmenuji se Mun’lesse, vrchní velitel konfederační flotily. Vítáme vás na Geonosis. Račte mě následovat,“ představil se jeden z Neimodianců a pokynul rukou směrem k výtahu.


Mezitím se k Geonosis stále blížil svaz několika desítek imperiálních lodí…


Za několik málo minut předstoupil Ved a ostatní před Prozatímní radu, orgán, který řídil Konfederaci.


Sál, ve kterém Rada zasedala, byl větší místnost, celý z pískovce, bez zbytečné výzdoby. Na jedné straně se nacházel dlouhý stůl, za kterým sedělo šest členů rady. U jediných dveří do místnosti stáli dva strážní droidi.


„Kapitáne Vede, čekali jsme Vás,“ ozval se jeden z nich,“máme tu pro Vás nesnadný úkol. Naši zvědové nám podali zprávu, že se k nám blíží imperiální flotila. Vaším úkolem je zadržet je, do té doby, něž se zbytek flotily stihne stáhnout mimo soustavu. V souvislosti s tímto je vám také udělena hodnost admirála... Nějaké otázky?“


„No, jednu bych měl,“ odpověděl Ved, „čím, že mám tu flotilu zastavit?“ „Ach ano, dobrá otázka. Nu, tedy, dostanete jeden lehký destruktor Arrogante a jednu fregatu... Jakže se to jmenuje?“ člen rady se otočil na své kolegy, „Příliv Pokroku IX.? Tak tedy tuhle. Jsou to sice staré lodě, ale doufám, že budete mít úspěch. A nyní, věřím, že máte dost práce. Odchod!“


Vedovi z toho spadla čelist zděšením. „Cože?!“ začal se vztekat, „se dvěma loděma mám zastavit celou imperiální flotilu?! Jak to mám sakra uděl-“ dále již nepokračoval, neboť ho ledovým hlasem umlčel další člen rady: „To je vaše věc! To váš útěk je sem přivedl. Nebýt této naléhavé situace, nechal bych Vás i D’hala okamžitě popravit! Jako trest bude pro toho idiota D’hala velení té fregaty! A jak již řekl můj kolega, jistě máte dost práce… Takže vypadněte!“


Ved i ostatní se otočili na podpatku a vykráčeli ven z místnosti v obavě, aby ještě něčím nedostali po hlavě.


Celá delegace postupvala v chodbě, která se pozvolna stáčela směrem vzhůru, k přistávací rampě. „No, to si ze mě dělaj srandu!“ vztekal se D’hal, „tak já jsem idiot, jo? Tak co je potom to snobský pako v radě?!“ „Uklidni se, pokud jsi mu chtěl něco říct, měl jsi to udělat. Teď drž hubu a krok!“ odpověděl stále ještě rozčílený Ved. „Tak ty taky, jo? Ty jsi taky pěkný kvítko, ti povím!“ zakřičel vztekle D’hal a už by se na Veda vrhnul, kdyby nezasáhl Mun’lesse.


„Nechte se vy dva!“ okřikl je Mun’lesse, „zbláznili jste se?! Chováte se jak rozzuření Gundarkové, že se nestydíte!“ „A jak by bylo asi Vám, kdyby Vás někdo poslal na sebevražednou misi?!“ zakrákoral z posledních sil hlasivek Ved, v jeho očích se zračilo zoufalství a strach. „No, nevím.. Hele, já se pokusím přípravy co nejvíc uspíšit a vy zatím vymyslete nějaký plán, jak se dostanete co nejdřív z bitvy, jasný?“ navrhl starý admirál a přestože mu bylo jedinou odpovědí jejich nasupené výrazy, pokračoval: „Jsem rád, že si rozumíme, ať jsou vaše lodě za dvě hodiny ve vzduchu.“


Pak se Mun’lesse vydal zpátky k raketoplánu, který jej dopravil na jeho vlajkovou loď Raxus.
Ved i D’hal, společně s Rexem, který za nimi doklusal později, neboť s ním ještě chtěli mluvit, nastoupili na raketoplán, který je dopravil tam, kde kotvila Arrogante.


Ved i D’hal se usadili vedle sebe, Rex naproti nim. Klon se jediný z nich stále usmíval a měl podezřelou jiskru v oku. „Takže chlapi, konečně mi zaplatili... neoslavíme to?“ zeptal se Rex takovým způsobem, ze kterého bylo jasné,že už si přihnul. „Pokud jsou v pekle obchody, pak se nám budou hodit,“ procedil mezi zuby Ved. „Ale noták, kamarádi...“ snažil se dál klon, ale z výrazu v jejich tvářích poznal, i v podnapilém stavu, že to nemá cenu.


Zbytek cesty absolvovali mlčky, jen Rex občas vytáhl odněkud flašku a pochvaloval si svůj výběr alkoholu. Z raketoplánu ho už museli podpírat, neboť doky byly velice daleko od věže a on si lokl nejméně čtyřicetkrát.


Během několika dalších hodin se připravily obě části flotily. Právě včas, protože z hyperprostoru se už vynořila imperiální flotila. Vedova miniflotila už na ně čekala.


A pak opět zazněly zvuky laserů...