Kantýna U Smějícího se Anakina (Báseň)

Je to má první báseň, tak snad za ní nedostanu horkou lázeň.
No nic pusťte se do čtení, doufám že to bude příjemné počtení :).


Stála tu jednou jedna kantýna U Smějícího se Anakina.


Těch věcí, co se tam probralo
a toho piva, co se vypilo.
Až do jednoho rána,
kdy nepřišla z fronty žádná zpráva.


Tam v rohu, muž stál,
co vypadal jako král.
Když k němu přišli dva Gamorreáni,
co vypadali jako jeho špatní kamarádi.
Chtěl se s nimi napít,
ale oni ho spíš přišli zabít.


Když tu muž vytáhl své naleštěné kolty
a do každého vypálil dva volty.
Tak začala bitva převeliká,
o které se mi ale těžko zpívá.
Vetřelci začali spěšně své zbraně hledat,
až jim došlo, že doma je museli nechat.


Dříve než se nadáli,
na zem mrtví padali.
Ostatní hosté si to ale nenechali líbit,
židle své popadli
a bít se mezi sebou začali.
Cizinec se oháněl leč mu síly stačili,
Pak ovšem zjistil, že ho vážně zranili,
náhle se zapotácel
a poté se i na zem skácel.
Tak tedy končí náš hrdina,
NÉ, to není žádná blbina.


Do kantýny náhle stormtroopeři vtrhli,
ani chvilku neváhali
a do bitvy se připojili.
Opilí hosté versus stormtroopeři,
kdo z nich vyhraje, to nikdo neví,
snad ale ty boje někdy poleví.
Imperiálové ze svých pušek stříleli
a hosté po nich židle své vrhali,
Pak se ovšem rozpomněli,
že na rebeli zapomněli.


Do kantýny náhle přišel malý kluk,
No jasně, že je to Luke.
Svůj světelný meč zapnul a na stormtroopery bafnul.
Vojáci se ho lekli,
na klena před ním klekli.


,,Tentokrát vás zabiju
a žádné blbiny se nezaleknu!“
Řekl Luke spěšně,
netušil ovšem, že cizinec dýchá ještě.
Muž se chopil svých koltů,
a na Luka poslal poslední dávku voltů.


Mladý jedi mrtev k zemi padá
a Impérium přetrvává.
Po hodině stormtroopeři zvítězí,
lokál vyklidí
a barmana se zničenými sny nechají.


KONEC.