Jak už nejspíš všichni víte, převzal jsem po bratrovi tenhle účet. Vysvětlil o čem je tahle série povídek a zasvětil mě do příběhu. Přeji příjemnou zábavu :-)
************************************************************************
Bolest hlavy. To bylo, to první co Kelborn pocítil když procitl. Snažil se vzpomenout, co se vlastně stalo. Marně. Rozhlédl se okolo a zjistil že jeho parťák, je pořád v pilotním křesle a hlavu má zakloněnou. Corranovi z jednoho koutku úst tekla krev. Kelborn sáhl do své malé brašny kterou měl připnutou u opasku a vytáhl z ní bactový obvaz. Jakmile si ho přiložil a obvázal okolo hlavy, pocítil jak má bacta hovivé účinky, bylo to velice příjemné. Vstal a přešel ke Corranovu křeslu, přičemž natáhl ruku. Plesk! Plesk! ,,Eeeh.... co to fierfek děláš?!" probudil se s těmito slovy Mandalorian.
,,Dobré ráno, zlatíčko," uvítal ho Kelborn s úsměvem.
Corran ignoroval jeho poznámku, že zakňoural jako malé dítě. ,,Co se stalo?" zeptal se raději.
,,Sithové," zněla jednoslovná odpověď, když už si Kelborn vzpoměl.
,,Proč?"
,,Vím já? Jediné co vím, je že vybombardovali Taris."
,,Proč?" vyzvídal dál Corran.
,,Jak to mám vědět? Hele, smiř se s tím. Od Kanga už asi žádnej kšeft nevezmeme," poté zapanovalo mezi oběma muži ticho. Corran si zatím ošetřoval své zranění, zatímco se Kelborn utápěl ve vlastních myšlenkách. ,,Jdu se kouknout dozadu," zafuněl najednou Kelborn. Vyšel ven z kokpitu, do další místnosti kde měli zbraně. Bylo tu vše v pořádku. Přešel k dalším dveřím a spatřil že jsou přes ně vzduchotěsné přepážky. "Tak tudy to nepůjde", řekl si a vrátil se zpět do kokpitu. ,,Nějaké novinky?" zeptal se jeho parťák, který se už činil u konzole.
,,Jo. Ve skladovacím prostoru, je velká díra."
,,Aha."
,,Řekneš mi kde to jsme?"
,,Atzeri. Malá zapadlá planeta, prosperující černým trhem. Něco jako Tatooine. Na planetě žije nějakých 4 miliónů obyvatel. Zhruba polovina popoulace žije v hlavním městě Ibaar, ostatní žijí ve vesnicích nebo farmách, protože půda na Atzeri je celkem dost úrodná.Ale jediné opravny vesmírných lodí jsou v Ibaaru," nahlásil mu Corran.
,,OK. Tak jdeme. Vyšli zprávu že chceme přistát na nějakém.... hezkém místě."
************************************************************************
Jakmi-le přistáli v docích uvítala je pohledná, modrá twi´lečka: ,,Vítejte, pánové v Ibaaru," řekla líbezným tónem a její tchin (pravé lekku) trošku zacukalo. ,,Ahoj," řekl se svůdným úsměvem Corran. I když twi´lečka vypadala že tanečničká léta už má za sebou, pohybovala se stále s velkou ladností. ,,Nevíte kde je tady kantýna, možná byste nás tam mohla doprovodit?" řekl Mandalorian, stále se usmívající. Twi´lečka odvrátila půvabnou tvář a zachychotala se. ,,První den v práci, hé?" špitl mu do ucha Kelborn. ,,No, vlastně jsme hledali, nějakou opravnu vesmírných lodí," řekl Kelborn, dřív než mohl jeho parťák něco říci.
,,Jediné opravny lodí, provozujeme zde, v docích," řekla už uklidněná twi´lečka.
"U všech Mandalórů, to bude přemrštěný," řekl si pro sebe Kelborn. ,,No dobře, kolik to bude stát?" zeptal se.
,,Kolik máte?" zeptala se twi´lečka.
"Nikdy neříkej kolik máš přesně peněz," zazněla mu v hlavě slova jeho otce. ,,Pětset kreditů."
,,Ale, to je náhoda přesně tolik to bude stát," řekl lišácky se usmívající fosh, který se znenadání objevil u twi´lečky. Foshova hlava sahala sotva k jejímu pasu, ale i tak Kelbornovi připadal větší než ona. Fosh je 5 sekund, které Kelbornovi připadaly jako 5 minut, propichoval očima. Nakonec se odvrátil a začal něco šeptat své společnici.
,,Všiml sis těch očí? Jako kdyby nás s nima chtěl zabít. Jestli to udělá ještě jednou něco mu s nima udělám," zašeptal mu do ucha Corran.
,,Bohužel, slzák mi došel dneska ráno," odvětil mu s úsměvem Kelborn. Mezitím už vypadalo, že pracovníci doků skončili svou tichou konverzaci:
,,Ano, můžeme opravit vaši loď, během dvou dnů," řekl fosh a jeho chochol se zbarvil do červena, ,,mezitím se můžete ubytovat v kantýně, ta naše má k pronajmutí pokoje."
,,Dobře, děkujeme," řekl Corran a dali se k východu. U dveří ještě stačil Kelborn dát malou kuličku, která ve skutečnosti byla malá kamerka, obraz jenž který nahrávala, přeposlala do jeho datapadu.
Atzeri se moc nelyšilo od Anchorheadu nebo Mos Eisley. Malé žluté domky natěsnané na sebe, na někrerých domcích byly černé spáleniny od blasteru, nejví se jich rýsovalo okolo kantýny a loveckého spolku. Asi jediný rozdíl byl že zde nebyl všude písek byl jenom někde, většinu plochy zabírala tráva, zelená i žlutá. Kantýna byla o poznání větší než na Tatooinu, nejspíš proto že to byla kantýna-motel. Měla dvě patra a jeden dlouhý výběžek do strany. ,,Vsaď se že nám dají pokoj v tom výběžku," navrhl Corranovi Kelborn.
,,OK, o kolik?"
,,50 kreditů." řekl Kelborn.
,,Dobře."
Bylo vidět že v Ibaaru bezpečnost panuje celkem dobře. I když očividně, jenom díky hordě členů bezpečnosti, kupě blasterový zásobníků a ostnatého drátu. Nemusel se ani ohlížet aby věděl že je z bezpečné vzdálenosti sledují dva příslušníci bezpečnosti.
Uvnitř kantýny to ale vypadalo jako v Mos Eisly. Kapela bithů hrála v rohu píseň, která byla naladěna, aby ladila všem bytostem. Štangmasti pili u baru, hráli sabback nebo si jen povídali. V boxech bylo všude plno. Došli k barovému pultu, za kterým byl nevrle vyhlížející duros. ,,Rádi bychom si pronajmuli pokoj," začal Kelborn.
Duros bez odpovědi šáhl pro něco pod pultem a vytáhl starou poškrábanou datakartu. Corran si ji vzal. ,,Díky, příteli," řekl se zubatým úsměvem.
,,Počkej tu," řekl Kelborn parťákovi a vyběhl z kantýny. Bezpečáci nikde. Vrátil se zpět.
,,Co je, prosím tě?" optal se zmateně Corran.
,,Ti bezpečáci co nás sledovali, tam už nejsou."
,,To nevěstí nic dobrýho, teď se tím ale nebudeme zabývat."
,,Souhlas."
Oba muži se vydali ke svému pokoji. Chodba byla dlouhá a temná. Kelborn si všiml že jsou v onom výběžku napravou od kantýny. Teprve když došli kesvému pokoji č. 12, Corran si uvědomil. Zuřivě zaklel, vytáhl váček s penězi, odpočítal 50 kreditů a podal je Kelbornovi. Ten je s úsměvem přijal. Hned jak vešli do pokoje. Kelborn si svlékl bundu a nechal si obyčejnou tuniku. Poté se uložil do postele a viděl jak Corran něco kutí se svým datapadem. Za dalších 5 minut usnul.
Ani ne o 2 hodiny později ho vzbudil hlas zesílený reproduktorem. ,, VY TAM! V POKOJI 12!JSTE OBKLÍČENI! VZDEJTE SE NEBO ZAHÁJÍME PALBU!"
Corran, kterého ho to také vzbudilo, zaklel: ,,Co to zase fierfek je?!"
,,No, mravnostní policie to asi nebude."
Pokračování příště...
************************************************************************
Pokud jste našli nějakou chybu, tak se omlouvám.