Básně podle Wraita II.

Tak jsem se dokopal k dalšímu umění, ale moc toho není... Tak si to doufám alespoň trochu užijete

Osud I

Jeden Jedi, jeden Sith

stáli proti sobě,chtěli se bít.

Vlastně jenom Sith,ne Jedi.

Ten se nechtěl bít.

Nyní přišla chvíle, kdy dojde na boj,

na hodiny píle. Oba zaujali postoj.

Sith není trpělivá duše, zaútočil mečem,

Sithi přeci nenosí kuše.

Jedi se dobře bránil, všude zářily barvy duhy.

Používal obranný styl, všechny možné druhy.

Bojovali dlouho surovým dnem i krutou nocí,

mokrem i suchou nohou pouhou. Bojovali čistou mocí.

Ovšem jak je psáno, to se musí,

osudem je dáno, že Sith Jediho dusí.

Osud II

Sedm klonu, sedm stejných tváří.

Na bojišti jejich bratry sváří.

Sedí a čekají, až mechanická smrtka přijde.

Odvahy nemají, ale snad jim to vyjde.

Válka si žádá vojska moc, droidů je stále víc.

Řekli si, že tato noc je doba, kdy nemohou ztratit nic.

Ten dům, co sotva stál, byl jim oporou.

Spoustu zbraní jim dal a odolal cizímu náporu.

Do teď…

(malá improvizace - už mi došly nápady, ale tohle mi přišlo jako celkem dobré z těch asi 3 pokusů něco napsat)

Na co čekáš, co tu stojíš?

Z téhle Banthy mléko nevydojíš,

natož pak dojit Sitha.

To pak ruka, noha lítá…

Au…

Už jen třicet…

nekonečných kroků.

Řekněte mi kousek vět,

a pustím vás já do doků.

Pak vezmete svou choť

a najdete tu pravou loď,

která letí do trosek.