Bez návratu

Po hódně dlouhé době jsem se vrátil k psaní, takže to asi nebude nic moc, přesto budu rád za každý komentář a hodnocení :)

19 BBY
Loděnice Kuat Drive Yards
„Jak jistě víte, separatistická 12. flotila zahájila masivní průnik do středního okraje,“ zahájil svou řeč admirál Markus Ta’em. „Naše loděnice nejsou schopny produkovat dostatečné množství bojových lodí třídy Venator. Proto byla ve spolupráci s nejlepšími inženýry vyvinuta nová, modernější třída destruktorů, které by brzy měly nahradit naše starší válečné lodě, kterým pomalu začíná docházet dech.“ Zhluboka se nadechl a s pocitem pýchy promítl na holostole, o který se opíral, loď ve tvaru hrotu šípu s velkou velící věží na horní části trupu. „Už dříve jsme testovali jednotku RD-153 s jménem Victory, se kterou jsme zaznamenali veliké úspěchy. Byly však na ní použity pohonné jednotky a zbraňové systémy ze třídy Venator. Dnes však bude spuštěna druhá jednotka nové třídy s označením RD-156, kterou jsme se rozhodli pojmenovat Defiant. Což je také důvod, proč jste tady, senátoři, protože nyní se můžete sami přesvědčit jak skvělá je to loď.“
O několik minut později se Defiant majestátně odpojil od hlavní dokovací stanice a začal se vzdalovat od Kuatu. Za chvíli zmizela loď v hyperprostoru.


„…a tak jsem mu řekl, co si o něm myslím,“ vykládal kapitán Val Lehts několika členům posádky v lodní kantýně, „a proto jsem skončil na téhle kocábce společně s vámi, pánové.“ „No, vy jste si alespoň vybral, pane,“ ozval se jeden s klonů s vidličkou v ruce. „A jak jsem si vybral?“ zeptal se překvapeně Val. „Každý si může vybrat, zda se bude chovat jako hňup, no ne?“ dokončil drze další z vojáků. Kapitán Lehts měl co dělat aby nevybuchl vzteky. Všichni ostatní kloni se rozesmáli.
Loď s sebou trhla. „Co to do háje je? Ještě tam nemáme být!“ ozval se znepokojeně od dalšího stolu jeden důstojník. „Co se děje?“ ptal se zadýchaně Val, když doběhl na můstek. „Ty nové motory vysadily,“ omlouval nastalou situaci šéfinženýr, „za chvíli by měly být funkční.“ „To bych ti taky radil!“ začal se vztekat kapitán. Pak se slovy: „Pokud to neopravíš do hodiny, jsi bez místa. Rozumíme si?“ ho chytil za límec uniformy. „Jo- Ano, pane!“ odpověděl zaskočeně technik.


O dvě dlouhé hodiny motory znovu naskočily. „Pane, máme tu holopřenos,“ ozval se komunikační důstojník. „Tak mi to zobrazte,“ odpověděl kapitán mrzutě. Tohle bylo to poslední, co by si přál. „Tady admirál Markus Ta’em lodi Defiant. Vyhlašuji stav pohotovosti. Separatisté si udělali drobný výlet a zabloudili nám až k Coruscantu, všechny lodě v blízkosti mají rozkazy letět k Coruscantu. Včetně Defiantu!“ „A jste si vědom toho, že máme zprovozněné pouze dvě turbolaserové věže, admirále?“ opatrně se optal Val doufaje, že se nad ním admirál slituje. Neslitoval. „Potřebujeme každou loď, tady jde o všechno. A živé štíty se taky hodí,“ odpověděl odměřeně admirál Ta’em.


Na lodi bylo jen 15 stihaček a dvě stovky vojáků. Všem bylo jasné, že jdou na smrt. Piloti nervózně přešlapovali v hangáru, se slzami v očích si prohlíželi své stroje. Na jejich kvalitě závisel jejich život. Byli sice jen klony, jakých po Galaxii mašírovaly miliony, ale nikomu se nechtělo umírat. Všichni členové posádky dostali speciální příděl alkoholu. Val věděl, že jejich loď použijí jako štít pro lepší lodě. Zamyšleně si z můstku prohlížel obrovský červený nápis RD-156 na boku lodi. Tak nějak doufal, že ho jednou přesunou jako velitele k útočné flotile ve vnějším okraji. A on zatím zemře v samotném srdci Galaxie proto, aby obyvatelé Coruscantu mohli déle žít.
Další věc, kterou nechtěl sdělovat posádce byl fakt, že mezi systémy, které se po výpadku nepodařilo obnovit, byly i štíty. Posadil do velitelského křesla a hlavu si podepřel rukou. O několik pater níže zatím piloti nasedali do kokpitů stihaček. Běžně by mezi sebou piloti třímístných živě vyprávěli, nyní byli všichni zticha. Většině připadalo jako by lezli do rakve.
Val si naposledy prohrábl své nakrátko ostříhané vlasy a čekal, až loď opustí hyperprostor. Z modré plochy, která obklopovala celou loď, se začaly opět stávat hvězdy. Piloti se naposledy zhluboka nadechli. Loď vystoupila z hyperprostoru. Val doufal, že až dorazí, bude bitva už skoro vyhrána. Když ale viděl trosky zničených republikových křižníků, poznal, jak moc se mýlil. Stihačky opustily hangár. Už nebylo cesty zpět…