Ve službách Impéria - II.

Skvele. Ako prvé musím podotknúť, že tvoja práca s opismi je výborná. Skvele všetko opisuješ, čitateľ nemá problém predstaviť si dané prostredie, či situáciu. Tvoje opisy sú veľmi realistické, také vecné. Možno by sa mi viac páčilo, keby mali trochu viacej umeleckejší nádych - ale to je len skôr moje zbožné prianie, než výčitka, či nebodaj chyba. Opisov sa drž.

Príbeh je naozaj podarený. Poviedka ma rýchlo vtiahla do deja a pustila ma až pri poslednom riadku. Už teraz som veĺmi zvedavý, ako to dopadne. Veľmi sa mi páčil ten vnútorný dialóg medzi dvoma zložkami Ianovej mysle na začiatku poviedky.

Mal by som aj jednu poznámočku. Trchu ma v texte vyrušovalo, keď si skákal z hlavy jednej postavy do druhej. Začal si jednu situáciu opisovať z pohĺadu dievčiny a zrazu si z ničoho nič skočil do hlavy Iana a opisoval si udalosti z jeho uhlu pohľadu. Samozrejme to nie je chyba - mnoho autorov to tak robí. Len mne sa viac páči, keď je medzi tymito "dvoma uhlami pohľadu" plynulejší prechod. Alebo keď je z uhlu pohľadu jednej postavy opisovaná dlhšia časť poviedky a až potom je ďalšia dlhšia časť popisovaná z uhlu pohľadu tej druhej postavy. Veľmi sa mi nepáči, keď sa skáče z jednej mysle do druhej každú chvíľu. (samozrejme ty si neskákal každú chvíĺu, to len som chcel vystihnúť pointu). Ale neni to chyba. To len mne pripadá potom poviedka ucelenejšia, keď sa jednej postave venuješ dlhšiu dobu.

Inak z poviedky mám naozaj dobrý dojem a hodnotím ju tak na 95%, čo je po zaokrúhlení 10 hviezdičiek.

"Obi-Wan... there is good in him… I know. I know there is… still…" ―Padmé Amidala's final words

Je to moc povedená povídka. Gramatika a pravopis mě úplně uspokojily stejně jako u prvního dílu a nemám k nim ani nejmenší výtku. Na rozdíl od Matea se mi právě naopak líbí to, jak v psaní využíváš jenom prostý styl. Jak u knížek, tak u písniček, básní a podobně totiž nenávidím, když to autor přežene s uměleckostí a žádné dílo nehodnotím hůř než to, do něhož je nacpáno takové množství uměleckých prvků, že bez cizí pomoci (klidně mě mějte za hlupáka) nedokážu rozeznat, o co v něm jde.
I s obsahem povídky jsem byl stále více než spokojen, přestože se mi přece jen víc líbil první díl, ve kterém se čtenář dověděl spoustu informací o hlavních postavách a životě v armádě Impéria, zatímco tahle povídka se mi zdála být soustředěná víc na citovou stránku hrdinů, což není právě můj styl. I takhle však bylo sděleno hodně zajímavých poznatků a to, co já považuji za nevýhodu, bylo úplně vynahrazeno vážnější zápletkou (jestli Císař chce využít svou zbraň). Rozhodně se těším na další díly. :)

Jsem si vědom toho, že nemám pravdu, nepotřebuji na to být upozorněn. Co mě zajímá, je to, kde dělám chybu.