Poručík

Poručík

Znečištěná atmosféra Ord Mantellu vrhala na povrch podivné odstíny, když slunce zapadalo za dalším bezútěšným dnem. Z oblohy se pomalu snesla černá loď a přistála ve zchátralém přístavním doku. Z plavidla transportu, se zpustila rampa a po ní sestoupila osamocená postava v černém hábitu. Okolní bytosti zbystřily svůj zrak na osobu.

Postava zahalená v černém se zeptala nejbližší bytosti kde je na téhle planetě bar pro námezdní lovce. Ihned se dozvěděl, že je to jen o pár uliček od tohoto zchátralého doku.
Ihned se tam vydal a vešel do postraních uliček jako stín.

Když vyšel z uličky ihned, uviděl nápis „Nirizova hospoda.“ Vešel dovnitř a tak jako když přistával, všichni se po něm zahlédli alespoň koutkem oka. Zamířil si to přímo k baru pro pití.
„Jedno Alderanský pivo.“ Barman vzal napůl čistou sklenici a začal do ní čepovat pivo. Nechal nechvíli odstát pěnu a poté mu pivo naservíroval. „Díky. Hele chci se tě na něco zeptat ….“ Vytáhl peníze z kapsy. „Napjatě poslouchám.“ zbystřil barman. „Neslyšel jsi něco o člověku jménem Epson ?“ Tak, hele pro takový jako seš ty já nedělám !“ rozčílil se barman a celá hospoda se na dvojici podívala. Až se zase všichni začali, věnovat sví zábavě osoba pokračovala. „Jaký jako jsem já ?“ „Pro tajný agenty republiky chlapče.“ Zašeptal barman.
„Hele ty toydariane , já agent nejsem, to se můžeš spolehnout.“ Tichým hlasem odpověděl člověk.

„Nuže dobrá když zaplatíš a nikomu neřekneš, že sem ho prásknul tak je to v pohodě.“
„Tak kde ho najdu ?“ tázal se mladý člověk. „Na hlavním náměstí.Ten barák má značku 755.Byt číslo 4.“ „Díky . A ať tě nepodezírají řekni jim že ten kdo mě vyhodí má pivo u tebe zdarma.“ „Pivo zdarma ?“ vyjekl toydarian. Člověk mu nenápadně podstrčil peníze a kývl na toydariana. „Hej vy dva !“ ukázal prstem na vysokého Zabraka a na Rodiana. „Když ho vyhodíte máte u mě pití zdarma !“
Oba muži vstali od stolu který byl před barem a šli za člověkem. „Klídek půjdu sám.“
„My víme jen tě venku ještě naklepnem.“ Řekl rodian a začali se oba smát.

Už to bylo pět minut co ho tam mlátili. „Půjdu jim říct ať už ho nechají !“ rozkřikl po hospodě toydarian. Když byl pět kroků přede dveřmi dveře se otevřely samy a z venku dovnitř hospody vletěli Zabrak a Rodian s pošramoceninami,zlomenou rukou otřesem mozku.
„Pak že to není agent.“ Šeptl si sám pro sebe toydarian.

Na hlavním náměstí města bylo poněkud rušno. I když, ve vedlejších a tajemnějších uličkách šlo vidět přepadávání lidí nikoho to nějak neznervózňovalo.Tady to je panelák 755 jak toydarian říkal. Mačkal si pěst na pravé ruce od toho jak mlátil zabraka. „Zatracená stvoření.“ Šeptl si pro sebe.Dveře od panelového bytu byly otevřené a vstoupil do nich. Před ním byl výtah s červenou barvou . Po vedlejší straně byly schody. Jelikož je byt číslo čtyři hned v prvním patře tak raději šel po schodech .Nikdy nemůže vědět jestli někdo o něm již neví a ve výtahu muže být bomba. Sice paranoidní , ale lepší než vybouchnout ve výtahu. Když vyběhl, první patro uviděl byt číslo čtyři. Byt měl vytržený zámek a tak neváhal a okamžitě vytáhl z opasku zbraň.Vykopl dveře, okamžitě se rozhlídl a nikde nikdo. Podíval se i do ostatních místností , ale byt byl prázdný. Najednou uslyšel výstřel z horního patra. Vyběhl z bytu a podíval se, jestli muže použít výtah. Samozřejmě že nemohl někdo v něm jel a výstřel se ozval z výtahu.

Panelák měl čtyři patra pouze tak se ani nerozmýšlel a běžel po schodech navrch.Někde mezi druhým a třetím patrem uslyšel hlasy.Jak už byl ve třetím slyšel i co si říkají : „Pohni náš zaměstnavatel ho chce živého.“ To ho donutilo ještě zrychlit.Už byl v mezipatře mezi třetím a čtvrtým patrem.Vyběhl až na konec předním byly otevřeny dveře,které vedly na střechu. Skočil do nich a viděl, jak dva námezdní lovci nakládají Epsona který,byl v bezvědomí do lodi.neváhal a začal střílet.Jednoho z nich trefil do nohy.Mun se za ni chytil a Epsona pustil. Škoda že jsem ho netrefil do jeho velký hlavy. Pomyslel si. Ale zločinci stále utíkali a druhý vytáhl svou zbraň a palbu opětoval. „Vem ho! Já zdržím toho chlápka !“ Křikl na Muna. Mun dokulhal k Epsonovi a vzal jej na záda.

Druhý námezdní lovec viděl že je jeho komplic v bezpečí a nastoupil také do lodi.Potom už jen člověk viděl jak loď během vteřiny zmizela. Osoba vytáhla z opasku komlink. V hologramu se objevil klonový důstojník. „Tady je podporučík Dastr z lodi republikového útočného křižníku „Jace Malcolm.“ Udejte vaše jménu a osobní heslo.“ Ozvalo se z hologramu.
„Tady je poručík Brian Galen. Autorizační kod Zulu-6, Alfa-3. Chci mluvit s admirálem Kinklem.“

Na obrazovce hologramu se objevila středně vysoká postava,se šedivým knírkem a bylo ji něco kolem šedesáti let. „Mluvte poručíku.“ „Pane ztratil jsem Epsona.Někdo si objednal námezdní lovce, aby ho unesli.“

„Kruci ! Ihned vyšlu agenty do okolních soustav ať projdou všechny taverny, hospody a všechno možné.Lovci se obvyklé chlubí tím když chytí někoho významného. Vy se mezitím vraťte na loď. „Rozkaz pane.
Galen sešel zpět po schodech dolů a zamířil si to do postraních uliček k hangáru.

„Dejte mi Centrální výzvědné velitelství.“ Říkal Amriral Kinkl.