Stíny minulosti, část třetí

Otevřeným oknem vnikal do lokálu zlatavý proud prachu....

Restaurace U Lovce, putika páté cenové kategorie na okraji Kala'uumu, hlavního města Rylothu, byla jako vždy naplněna veškerou sebrankou a spodinou tohoto města.

Scot Rouge, nájemný lovec a mafiánský boss Kala'uumu, seděl se svými třemi nohsledy u jednoho z těžkých dřevěných stolů v rohu místnosti.

Před sebou měli sklenky s lacinou pálenkou a rozehranou partii karet.

,,Takže pánové," začal Scot ,,vyrovnávám a přihazuji dvacet kreditů."

Potlačil samolibý úsměv.

V sabaccu byl mistr.

Rich, jeden z jeho společníků se zakabonil. Halt a Gregor již složili své karty, kvůli jejich beznadějné situaci ve hře.

Ne, už to dál nejde... ,,Konec." prohlásil odevzdaně Rich, vyhodil svoje karty na stůl a pořádně se napil ze své sklenice.

Scot si ho vítězoslavně prohlížel a shrábl všechny kredity, co na stole byly.

,,Dobrá hra, pánové." řekl, ale nemyslel to vůbec upřímně, to věděli všichni u stolu.

Zaskřípaly hlavní vchodové dveře a do místnosti zprudka vstoupil pozdně odpolední sluneční svit. Naproti němu se ve dveřích rýsovala postava twi'leka v matně hnědém plášti s kapucí. 

Twi'lek za sebou s bleskovou rychlostí dveře zabouchl a rázným krokem si to namířil k baru. Jeho vysoké kožené boty hlasitě klapaly po podlaze.

Přešel k pípě a u barmana si obědnal vodku, pravděpodobně ředěnou vodou.

,,Kdo myslíte, že to je?" nadhodil Halt, Scotova pravá ruka a kývnul hlavou k baru, kde si twi'lek právě objednával další sklenku.

,,To fakt netuším." zakroutil hlavou Rich.

,,Není to jedno?" přisadil si Gregor.

,,To fakt není," začal Scot s vysvětlováním. ,,Haltova otázka je na místě. Viděli jste jak šel? Jeho způsob držení těla? Takhle nechodí normální zákazníci takovejhle náleven. Ne, to je někdo jinej. Buď je to policejní agent, nebo..."

,,Nebo Jedi." dopověděl za něj Halt.

,,Gregu?" pronesl šéf směrem ke svému osobnímu strážci.

,,No?"

,,Zajdi pro toho twi'leka, buď tak laskav. Že bych si s ním rád dal malou partii." a pohlédl na karty rozházené po stole.

Statný člověk s širokými rameny přikývl a vstal od stolu. Jeho židle při tom nepříjemně zavrzala po podlaze.

Twi'lek v plášti se otočil k muži, který si k němu přisedl u baru.

Vzhledem k tuctu prázdných sklenek od alkoholu, Gregor usoudil, že je postava v plášti hodně podnapilá. I když bylo pití v tomto podniku zpravidla ředěno.

,,Co je?" obořil se na něj twi'lek. Jeho ztěžklý jazyk již nenechal pašeráka na pochybách, že je osoba u baru úplně namol.

,,Můj šéf by si s vámi rád promluvil."

,,Tvůj šéf je mi ukradenej!" vyjel na něj oslovený a zakymácel se na vysoké židli, na které seděl.

,,Přesto byste měl jít se mnou." 

,,A když ne?" zeptal se twi'lek pobaveně.

Gregor poodhrnul svojí vestu a odhalil tak blaster, který mu visel u pasu.

Twi'lekovy rysy ztvrdly a neochotně vstal od baru.

,,No tak jdem." řekl otráveně.

Gregor hodil na stůl hrst kreditů za twi'lekem v plášti vypitý alkohol. 

A ten už si to namířil ke Scotovu stolu. Už nešel rázně a vznešeně, ale belhal se a nohy se mu motaly. 

Když se konečně došoural ke stolu, s heknutím se sesul na židli a zadíval se na Scota.

,,Takže..." začal twi'lek ,,co ode mě chcete?" 

,,Jen si přátelsky popovídat." usmál se vlídně Scot. Jeho oči se však neusmívaly ani náhodou.

,,Proč?" dožadoval se twi'lek.

,,Rád bych o vás zjistil víc." odpověděl Scot, stále stejně vlídně.

,,Proč? zopakoval twi'lek otázku.

,,Zajímáte mě." řekl Scot medovým hlasem.

,,Já?" uchechtl se twi'lek.

,,Ano vy. Mám chuť na pořádnou partii sabaccu a s nikým tady se nedá pořádně hrát." při posledních slovech se rozmáchl rukou po svých kumpánech.

,,A vybral jste si zrovna mě, protože jsem z celý týhle hosody asi nejvíc namol a doufáte, že proto budu snadný soupeř. Je to tak?"

Scot jen pokrčil rameny. Twi'lek měl pravdu.

,,Smím znát vaše jméno?" dotázal se ještě.

,,Jmenuji se Scot Rouge. Toto jsou mí společníci: Gregor Mild, Rich Stiz a Halt Mikkenson." při vyjmemovávání jejich jmen ukázal na každého z nich.

,,A vaše jméno?"

,,Naddon, Naddon Dorgus." odvětil twi'lek.

,,Takže... Naddone Dorgusi. Hrajete sabacc?" 

,,Víceméně." odpověděl twi'lek a naprosto lhostejně se napil z Haltovy sklenice.

,,Výborně. Tak jdem na věc. Halte, rozdej karty."

,,Máte velké štěstí, Naddone Dorgusi." prohlásil Scot s náznakem nechuti v hlase. Twi'lek vyhrál již pátou hru ze šesti.

,,To zajisté, ale již ho nebudu dále pokoušet. Díky za skvělou hru a nashledanou." prohlásil se stále těžkým jazykem po požití značného množství alkoholu.

Shrábl výhru -haldu kreditů, hodinky a blaster- a začal se opileckou chůzí belhat ke dveřím.

,,Richi, jdi za ním. V nějaký zapadlý uličce ho podřízni a dones mi zpátky moje peníze." prohodil Scot, jakoby se nechumelilo.

,,A můj blaster." dodal trpce Gregor.

,,Provedu, šéfe." řekl pašerák a vstal od stolu.

,,Jste si jistý, že by měl jít Rich sám?" zeptal se Halt s obavou v hlase.

,,Viděl si toho twi'leka? Ten chlap bude rád, když trefí domů." uchechtl se Scot.

Halt pochybovačně zakroutil hlavou a začal s vysvětlováním:

,,Jak jste před tím řekl, šéfe, na začátku se tak vznešeně nesl, až by bylo divné, kdyby to nebyl nějaký tajný elitní agent. A myslíte, že by se takový profík takhle zřídil? Navíc sám řekl, že je opilý a já neznám nikoho, kdo by říkal, že je opilý, když je opilý. No a pak nás ještě obral o spoustu peněz ve hře, ve které se potřebujete pekelně soustředit. Ne. Já myslím, že tu opilost hrál, aby z nás přinejmenším vytáhl všechny peníze."

,,Zajímavá teorie. Fajn. Jděte za ním všichni tři. A beze svědků!" zakončil Scot.

,,Bez obav, šéfe." ujistil ho Gregor.

Vyšli ven, kde již panovalo šero. Ušli sotva pár kroků, když vtom za sebou uslyšeli známý hlas.

Pár metrů od nich stál Naddon, teď již bez kapuce, takže mu mohli vidět do tváře. 

,,Á, zdravím přátelé. Jdete si pro své peníze, je to tak?" mluvit mu nedělalo žádnou potíž a vyzařoval z něj ještě větší respekt, než když poprvé vešel do lokálu. To jen potvrdilo Haltovu teorii.

,,Nech si ty řeči a naval prachy!" obořil se na něj Gregor.

,,Ale proč tak zhurta?" zeptal se Naddon, naoko dotčeně.

,,Poslední varování!" zavrčel Rich netrpělivě.

,,Ale já je poctivě vyhrál." usmál se přátelsky twi'lek.

,,Tak a dost!" zakřičel Gregor a tasil blaster.

Twi'lekovy rysy ztvrdly a úsměv se mu vmžiku vytratil z tváře.

Bleskově sjel rukou k pasu a vytáhl jakousi kovovou věc, která odrazila poslední zbytky slunečních paprsků. Poté ta věc zabzučela a Naddonovu tvář ozářilo červené světlo, které jí ještě víc dodalo na děsivém vzevření.

,,Je to Jedi!" zakřičel Rich, celkem zbytečně.

,,Ne," opovrženě odpověděl Naddon, ,,já jsem mnohem mocnější, než nějaký... Jedi." poslední slovo téměř vyplivl.

Všichni tři se téměř ve stejnou chvíli chytli za hrdla a přidušeně chrchlali.

,,Až vás pustím, zajdeme dovnitř a já si promluvím s vaším šéfem. Souhlas?"

Dostalo se mu jenom Richova přidušeného výkřiku.

,,Beru to jako ano." řekl a vypl svůj světelný meč.

Stisk kolem pašeráckých krků povolil a oni se vděčně z plných plic nadechli.

,,Zajdu pro něj." řekl Halt a zmizel ve dveřích.

,,Vy neschopní tupci!" zakřičel na ně Scot již na prahu, ,,Naddone Dorgusi, co to má znamenat?"

,,Poněkud podivná otázka, přihlédnu-li k tomu, že jste mě chtěl zabít," prohlásil nevzrušeně Naddon, ,,ale to teď nechme být. Pojďte dovnitř. Mám pro vás nabídku."
*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=*=

Za komentáře a hodnocení budu velice vděčný.

Takový malý bonus: Jistě jste si všimli, že v této povídce vystupuje pašerák jménem Halt Mikkenson. Ano, tuto postavu jsem částečně pojmenoval po sobě (resp. po své webové přezdívce) a tento muž bude jedna z hlavních postav co se dalších dílů týče. Proč to ale říkám? Po dokončení této ságy (kterou vidím na cca deset dílů) plánuji sepsat několik povídek o něm, bude to obsahovat něco o jeho životě a hlavně tam bude detailně popsána tato sága z jeho pohledu... No, to je jen taková vsuvka, aby jste se měli na co těšit (pokud se tedy budete těšit).
Ou, ona už je půlnoc. No, abych šel spát. Ať vás provází Síla.