Master Jedi Strikes Back

Před dávnými časy, v předaleké galaxii...

Nubian 327-J Královského dvora planety Naboo ladně přistál v poušti, zhruba dva kilometry od Mos Espa.

Qui-Gon Jinn sestoupil z rampy na písčitou zem, za ním R2 a Jar Jar Binks. Mistr Jedi se náhle otočil: „Ani náhodou, příteli. Ty zůstáváš tady.“

„Proč já zůstala, já mít ve scénáři,“ ohradil se gungan.

Jinn opět prokázal svou nevoli řídit se jakýmikoli pravidly a dovednost držet se vlastního úsudku: „Jsi potížista, scénář je mi ukradený, potřebujeme rychle na Coruscant. Mimochodem, ty tu zůstaneš taky,“ pokýval na astrodroida, kterému se již podařilo zadřít si v písku kolečka: „A vy na to ani nemyslete, kapitáne!“ usměrnil Panaku vedoucího mladičkou služebnou.

„Královna chce, aby vás Padmé doprovodila. Chce se o téhle planetě dozvědět co nejvíc.“

„Ať si to vyholonetuje na wookiepedii. Nechci, aby tuhle slečinku znásilnili Tuskeni nebo tak něco.“

„Ale královna...“

„Nediskutujte se mnou, kapitáne, nebo se na vás vykašlu a řeště si blokádu jak chcete! Obi-Wane, hlídej je, aby nevyvedli nějakou pitomost!“

Jedi zmizel za dunou a nechal zbytek spoluletců zaraženě stát v záři poledního slunce.

„Pojďme se podívat k nějakému menšímu obchodníkovi,“ zamumlal si pod vous Qui-Gon, kterému cesta do města zabrala něco málo pod čtvrt hodiny.

V krámku u Watta narazil na malého chlapce sedícího na pultě a leštícího součástky. Vyzařovala z něj velká Síla, ale o procházejícího muže nejevil zájem, zřejmě ho zajímali jen andělé z Iega, a tak Jedie nic nezdržovalo a mohl se věnovat obchodu. Když Qui-Gon vyložil Wattovi svůj požadavek, tj. potřebu hypermotoru T-14, přišla na řadu logická otázka.

„A čim to hodláš zacálovat?“ vychrochtal modrásek.

„Mám deset tisíc republikových kreditů,“ prohlásil sebejistě Jinn.

„Republikovejch? Za ty si tu nic nekoupíš. Nemáš něco tvrdšího?“

„Kredity budou stačit.“

„Ne, nebudou!“

„Kredity budou stačit.“

„Ne, nebudou! Myslíš si, že jsi ňákej Jedi, že tady tak mácháš pazourou? Já jsem Toydarian, na mě tyhle triky neplatěj. Jenom peníze. Nemáš prachy, nemáš nic. Nazdar! A nikdo jinej tu hypermotor T-14 nemá, to si piš!“

Mistr Jedi se však nenechal odbýt: „Říkáš že jsi jedinej, kdo ho má? Tvoje smůla.“

Rychlým chvatem popadl choboťáka pod krkem: „Nemám času nazbyt. Galaxií to hýbe, schyluje se k problémům, lidé umírají a já, k tvojí smůle, Jedi jsem! A věř mi, že v zájmu celku mi nedělá problém ufiknout ti kebuli a vzít si ty součástky proti tvé vůli. Takže, máš dvě možnosti: buď budeš dělat, že se mi ten mind-trick povedl a nebo se spolehni, že budeš hledat zbytky svých končetin po celém městě. Je to jasné?“

Když byly součástky naloženy, obrátil se Jedi na schlíplého obchodníka ještě jednou: „Ten chlapec co sedí na pultě půjde se mnou. Mám pro to své důvody a nechci se s tebou hádat, takže deaktivuj tu bombu co má v těle a nalož ho k motoru.“

Zpátky na Nubianu letícím hyperprostorem.

„Mohl byste mi, mistře, vysvětlit, jak to, že jste byl zpátky se součástkami během dvou hodin, když se počítalo minimálně s dvoudenní zastávkou?“ zeptal se Obi-Wan.

„Víš, můj mladý učedníku, někdy je třeba hodit za hlavu zájem jednotlivce či kasovní úspěch filmu a řídit se tím, co pokládáš za správné. Samozřejmě jsem to mohl řešit i jinak, co já vím, třeba nechat toho klučinu co je v zavazadlovém prostoru v rámci sázky závodit s kluzákem, mimochodem šance na úspěch by byla asi tak 1:10000, ale to by nás jen zdrželo. Stačí, že nás bude zpomalovat jednání v Senátu.“

„A tak jste okradl toho Toydariana.“

„Cožpak není loupež použití mind-tricku nebo jiného stejně hojně využívaného typu sugesce? Je, a přesto jej Rada schvaluje, čili bych to tak nehrotil.“

„Poslední dotaz mistře: proč jste vzal toho neznámého a očividně zcela neužitečného chlapce?“

Qui-Gon se zamyšleně zahleděl kamsi do dáli: „Víš, Obi-Wane, měl jsem pocit, že kdybych ho tam nechal, nedal bych vzniknout něčemu, co zbožňují miliony lidí po celém světě. Příběhu lásky a zrady, rodičovských útrap, vybuchujících obřích hvězdných stanic, které někdo někdy možná postaví či smrti zlých diktátorů na dně větrací šachty. A to jsem nemohl dopustit...“

- na počest George Lucase, tvůrce skvělé Staré Trilogie, kde nešlo ani tak o peníze, ale o poselství a poctivou filmařinu